Tesla může být užitečná, i když nejede. Třeba k těžbě kryptoměn

Američan Siraj Raval si před pár lety pořídil Teslu Model 3 a brzy jej napadlo, že by svůj vůz mohl využívat i v době, kdy stojí v garáži a zahálí. Začal proto jeho prostřednictvím zkoušet těžit kryptoměny. Svůj Apple Mac mini M1 zapojil přes napěťový střídač do dvanáctivoltové zástrčky ve středové konzoli vozu. Přes frunk, tedy přední kufr elektromobilu, připojil rovněž výkonné grafické procesory. Ačkoli Raval tímto počínáním riskuje ztrátu záruky na vůz, říká, že se to vyplatí. Když v loňském roce byla cena kryptoměny ethereum na svém vrcholu, vydělával tímto způsobem prý až 800 dolarů měsíčně.

V roce 2018 měl podobný nápad Chris Allessi, jeden z průkopníků elektromobility v americkém státě Wisconsin, který ve svém volném čase staví vlastní elektromobily a na svém internetovém videokanálu vystupuje tak trochu jako Doc Brown ze známého filmu Návrat do budoucnosti, který přestavěl automobil na stroj času. „Mám rád elektřinu. Baví mě předělávat věci i stavět věci nové. Vy mi dáte elektromotor a já vám dám hotový výrobek,“ říká.

Podobně jako Raval i Allessi vyzkoušel několik různých způsobů, jak přeměnit svou Teslu Model S na kryptotěžební zařízení. Těžba kryptoměn je jak známo energeticky náročný proces, ve kterém počítače po celém světě přispívají svým výpočetním výkonem do kryptoměnové sítě, aby následně mohly vytvářet nové platební jednotky a ověřovat probíhající transakce s nimi. Dělají to pomocí specializovaného softwaru, který provádí určité matematické výpočty, při nichž je rozhodující rychlost, resp. výkon počítače. K tomu, abyste se do tohoto procesu mohli zapojit, je tedy v podstatě vše, co potřebujete, jen výkonný počítač a kvalitní elektrický zdroj pro jeho napájení.

Allessi vyzkoušel těžbu bitcoinů připojením Bitmain Antminer S9 – což je těžební zařízení speciálně používané k těžbě této celosvětově nejoblíbenější kryptoměny – přímo ke své baterii přes napěťový měnič neboli invertor. Ten je velmi důležitý, protože upravuje napětí baterie elektromobilu na úroveň, která je kompatibilní s jeho Antminerem.

Allessi k těžbě využil také interní firmware vozidla. To podle něj nebyl žádný velký problém – ve vozidle vestavěný počítač a jeho obrazovku použil k navigaci na webovou stránku, kterou vytvořil speciálně k těžbě kryptoměny monero.

Hacknout si svůj elektromobil

Ze všech technik, které vyzkoušel již zmíněný Raval, prý byla nejziskovější ta, která kombinovala „hacknutí“ interního počítače Tesly a připojení grafického procesoru přímo k elektromotoru vozu. „Je to počítač na kolech a nabourat se do něj je velmi jednoduché,“ popisuje Raval, který tento proces charakterizuje jako v podstatě únos interního firmwaru vozidla za účelem využití jeho přebytečné energie.

Další „hacker“ Tesly a kryptotěžař Thomas Sohmers však tvrdí, že uvedený postup ani není nutný. „Vůz je již zkonstruován tak, aby poskytoval výkon více než 100 kilowattů, a vše, co se k vozu připojuje, potřebuje jen zlomek tohoto výkonu. Uvedené kroky tedy nejsou vůbec potřeba, technicky to nedává smysl,“ domnívá se Sohmers. „Všechny potřebné mechanismy v elektromobilu Tesla již jsou,“ souhlasí Whit Gibbs, generální ředitel a zakladatel společnosti Compass, která se zaměřuje na poskytování služeb pro těžbu bitcoinů. „Máte tam zdroj energie, dostatečný prostor, máte možnost přidat chlazení. Baterie určitě poskytuje dostatek energie na spuštění ASIC (zákaznický integrovaný obvod, pozn. red.) a jeho provoz,“ dodává Gibbs.

Vyplatí se to?

Zásadní otázkou však je, zda výtěžnost vůbec stojí za námahu. „Proč byste si takto měli opotřebovávat vůz v ceně 40 000 až 100 000 dolarů? A právě v této době. I když sice cena bitcoinů dramaticky vzrostla, stejně tak se zvýšila i obtížnost těžby. Jestliže v roce 2018 jsem během zhruba 60 hodin vydělal bitcoiny v hodnotě 10 dolarů, dnes za stejnou dobu s úplně stejným vybavením vydělám bitcoiny v hodnotě jednoho či dvou dolarů,“ namítá Allessi. Těžba kryptoměny monero se ukázala podobně nevýnosná. „Fungovalo to, to ano, ale z hlediska ziskovosti to nemělo smysl,“ dodává Allessi.

Raval je však ohledně potenciálu výdělečnosti optimističtější. Ravalova Tesla ujede na jedno nabití za 10 až 15 dolarů 320 mil. I když s elektromobilem každý den jezdí několik hodin, potřebuje nabít zhruba za jeden a půl týdne, takže jeho měsíční účet za nabíjení se pohybuje od 30 do 60 dolarů. Raval odhaduje, že ze své baterie Tesla těží v průměru 20 hodin denně. Ačkoli cena kryptoměn, jako je ethereum, je velmi proměnlivá, Ravalovi s to prý vyplatí.

Důvodem pro jeho optimismus je především to, že vytěžené ethereum vložil do Midas.Investments, investiční platformy pro kryptoměny, která mu nabízí roční výnos 23 procent. Raval přitom výnos průběžně nevybírá a nechává jej nerušeně narůstat. Raval také nakupuje již použité grafické procesory, které jsou pro těžbu nutností, na internetovém tržišti eBay, což také přináší určité úspory. V průběhu loňského roku tak vydělával mezi 400 a 800 dolarů měsíčně, díky čemuž byl jeho podnik ziskový, a to i v obdobích, kdy kryptoměny stagnovaly.

Podle Sohmerse ale tak vysoké zisky nejsou možné. „Můj optimistický odhad pro hashrate (veličina měřící výkonnost bitcoinových sítí v jednotkách za sekudnu, pozn. red.) grafického procesoru nasazeném v Tesle Model 3 je kolem 7–10 MH/s. Při rychlosti 10 MH/s by to v současné době znamenalo zisk těžby kryptoměny ethereum ve výši 13,38 dolaru, a to bez započtení nákladů,“ namítá Sohmers. Smysl to nedává ani podle Allessiho, který již s těžbou ve svém elektromobilu skončil. „Více peněz si mohu vydělat prací v McDonald’s,“ uzavírá lapidárně.