Elektromobily musí povinně bzučet. Jejich zvuk stále častěji tvoří hudebníci

Od července 2019 musí elektromobily v Evropě akustický systém varující chodce před jedoucím vozem všechna nově homologovaná elektrická a elektrifikovaná auta, a od počátku července 2021 již tato úprava platí dokonce pro všechna nově registrovaná s tímto druhem pohonu. S nárůstem vozidel s novými typy pohonu totiž vznikají nové problémy.

Auta, která neslyšíte

Například studie amerického úřadu pro bezpečnost silničního provozu NHTSA zjistila, že se chodci dostávají do kolize s elektromobily až dvakrát častěji než s běžnými automobily. Při nízkých rychlostech je chodci zaregistrují v běžném provozu průměrně na vzdálenost 3,4 metru, zatímco klasické automobily se spalovacím motorem zaznamenají již na 11 metrů. A týká se to nejen elektromobilů, ale také hybridů a plug-in hybridů, které v nízkých rychlostech často jedou jen na elektromotor. Odvalující se pneumatiky a vířící se vzduch totiž dokáží vytvořit dostatečnou úroveň hluku až při vyšších rychlostech.

Zatímco po většinu automobilové historie se vývojáři potýkali s problémem, jak auto co nejlépe odhlučnit, aby jeho zvukový projev jeho motoru neobtěžoval posádku a okolí, v případě elektromobilů se naopak musí nyní postarat o tom, aby téměř bezhlučná auta při pomalé jízdě vydávala umělý zvuk, aby je bylo možné v ruchu velkoměst zaregistrovat. A to navíc v době, kdy lidé dosti často chodí s mobilem v ruce a spoléhají se na to, že auto uslyší.

Zvuk výstražného systému označovaného termínem AVAS (Acoustic Vehicle Alerting System) přitom musí být srovnatelný se zvukem automobilu stejné třídy vybaveného spalovacím motorem a již ho podle nové úpravy nesmí jít vypnout.

Zvuk nemá chránit jen nevidomé, ale i všechny chodce, děti, cyklisty či běžce. Neměl by působit rušivě, ale měl by bezpečně upozornit na blížící se vůz. Zvuk musí být nepřetržitý a jeho proměnou a změnou hlasitosti má navíc systém AVAS dát vědět, zda vůz zrychluje nebo brzdí. Jeho základem jsou údaje o otáčkách elektromotorů, poloze plynového pedálu, rychlosti vozidla a dalších parametrech. Na tomto základě je generován syntetický zvuk, který vytváří dojem práce pohonného ústrojí.

Reproduktory to zařídí

Umělý zvuk elektrifikovaných aut generuje reproduktor v přídi naspod vozu, některá větší vozidla je ale mají i vzadu, aby byl zvuk při couvání lépe slyšet. Podle předpisů EU je dolní mez pro hluk 56 dB (A) a horní 75 dB (A). Proto musí být alespoň tak hlasité jako zapnutá lednička, ale zase ne hlučnější než pračka při odstřeďování prádla.

Nehrozí tedy, že by elektrické vozy vybavené systémy AVAS v porovnání se současnou situací v městských ulicích zvyšovali hlučnost. Na semaforech stojící auto výstražný zvuk vydávat nemusí. Ten musí být jasně slyšitelný jen při jízdě do rychlosti 20 km/h, a to i při couvání. V USA je podle tamní úpravy povinný zvuk v rozmezí 47 do 60 dB (A) dokonce až do rychlosti 32 km/h. Kvůli tomu znějí bateriová auta pro Evropu a Čínu oproti těm pro USA trochu jinak.

Definováno je i to, že varovný signál nemá být obyčejným pípáním, ale ani zvukem napodobujícím zvuky přírody.  Automobilky mnohdy tento nový předpis vzali jako určitou příležitost projevit svoji originalitu a pustily se do tvorby originální zvukové „stopy“. Přímo u automobilek „ladění“ vhodného zvuku řeší specialisté tak, aby otravnému elektrickému bzučení dodali více atraktivity. Některé značky dokonce zangažovaly hudebníky či dokonce věhlasné skladatele z filmového průmyslu. Celá záležitost tak dokonce mnohdy získala marketingový rozměr.

Kdyby ty muziky nebyly…

Audi si pro tvorbu zvuku k modelu Audi R8 e-tron a dalším elektromobilům vybralo již v roce 2009 profesionálního zvukového inženýra a skladatele Rudolfa Halbmeira. Ten vytvářel zvuk za pomoci elektrického piana a počítačů. U novějšího modelu Audi e-tron GT umělý zvuk vznikl namícháním 32 zvukových stop, včetně zvuku akumulátorového šroubováku či modýlku vrtulníku.

Zvukový „podpis“ Renaultu Zoe pro změnu dostal na starost italský elektroakustický skladatel a zvukový designér Andrea Cera. Volkswagen zase zangažoval známý hudebního skladatele Leslieho Mándokiho, dřívější člen popové skupiny Dschinghis Khan a producenta Jennifer Rush či Phila Collinse. Pro Volkswageny různých kategorií připravil různé charakteristické zvuky.

Také BMW sáhli hodně vysoko, když v roce 2019 oslovilo slavného skladatele Hanse Zimmera, autora hudby k celé řadě hollywoodských filmů. Držitel Oscara za soundtrack k filmu Lví král společně akustickým inženýrem Renzem Vitalem navrhl zvuk pro BMW Vision M NEXT i nové modely i4, iX a další elektrifikované modely mnichovské značky. Současně s vnějším zvukem navíc BMW, se podobně jako další automobilky, rozhodlo navrhnout i personifikovaný zvukový projev vozu v kabině. Ten buď souvisí se zvoleným jízdním režimem, nebo ho lze nastavit podle momentální nálady řidiče.

Ale činili se i jiní. Lotus se spojil se známým britským producentem Patrickem Patrikiosem, který pracoval pro Britney Spears či Siu. Pro zvukový projev supersportu Evija se inspiroval zvukem osmiválce Ford Cosworth DFV, který poháněl legendární monopost formule 1 Lotus 49. Téma povinného umělého zvuku samozřejmě zaujalo i americkou automobilku Tesla, která k němu ale přistoupila tak svérázně. V rámci aktualizace se totiž v roce 2018 objevila u těchto vozů možnost nastavit umělý prdící zvuk na konkrétní sedadlo v autě a od loňska mohou několik druhů podobných zvuků vydávat Tesly i navenek.

Naopak na romantickou notu se rozhodli vsadit u Fiatu. Finský umělec Rudi Rok se postaral o to, aby u elektrického Fiatu 500e pokaždé, když dosáhne hranice 20 km/h, zazní melodie z filmové komedie Federica Felliniho „Amarcord“. Tak kdo ví, čeho se ještě v tomto směru dočkáme.