Automobilky stále častěji používají alternativní, snadno dostupné materiály šetrné k životnímu prostředí. Jedná se o plasty a polymery s využitím přírodních materiálů, které mají příznivější uhlíkovou stopu než fosilní plasty. V autech se tak objevují materiály s mnohdy až překvapivým původem.
Nejnovějším příkladem toho, kam jde vývoj, může být nový elektromobil Hyundai Ioniq 5. Ten má sedadla potažená ekologicky zpracovanou kůží, která je obarvena a ošetřena extrakty rostlinného oleje z lněného semínka. I další komponenty v jeho kabině se skládají z textilií získaných z udržitelných vláken, jako jsou biosložky z cukrové třtiny a vlny, jakož i materiálu tkaného z vláken vyrobených z recyklovaných PET lahví.
Povrchy, jako je palubní deska, spínače, volant a panely dveří, jsou potaženy polyuretanovou bio barvou složenou z oleje z květů řepky olejky a z kukuřice. V Ioniqu 5 se tak koncentrují řešení, která jsou použitá i u jiných aut současné produkce.
Čalounění stále více z „petek“
Stále rozšířenějším recyklátem v autech jsou PET lahve. Vyrábějí se z nich přístrojové desky, izolační materiály, tlumicí díly, výplně dveří, ale míra jejich využití stále roste. Vznikají z nich nejen podlahové rohože a podlahy zavazadlových prostorů, ale stále i čalounění sedadel.
Po rozemletí se plastové lahve rozemelou na drť, která se roztaví, a vytvoří se z nich vlákna, později sloužící k výrobě látek. Jako příklad může sloužit Audi A3, u něhož je z recyklovaných PET láhví téměř devadesát procent použitých textilií. Čalounění jednoho sedadla vznikne z pětačtyřiceti 1,5litrových PET. Dalších 62 plastových lahví se zužitkuje na koberečky.
Výmluvně hovoří i symbol na štítku předního sedadla Fiatu Panda Cross se symbolem sedmi „petek“. Renault navíc u modelu Zoe využívá recyklovaných mykaných vláken, které zčásti pocházejí ze zbytků bezpečnostních pásů.
Pro koberečky aut se ale stále více používají i odpadní ústřižky látek z textilních továren. Velkou módou a z hlediska propagace vděčným „soustem“ se v poslední době staly vyřazené rybářské sítě. Z nich vyrobené koberečky a další komponenty v interiéru se dostaly např. do Volva V90 Cross Country Ocean Race. Modernizované Fiaty 500 a Panda v Launch Edition zase mají sedadla čalouněná materiálem Seaqual, který z jedné desetiny tvoří recyklované plasty vylovené z moře.
Že se recyklují plasty ze starých vyřazených aut, není nic nového. Pro ně ale platí, že ne vše se dá stále znovu použít pro stejný účel. Plasty totiž postupně ztrácejí svoje vlastnosti. Ze starých nárazníků tak například vyrábí obložení podběhů kol.
Auta plná přírodních vláken
Stále významnější roli hrají v automobilových konstrukcích materiály rostlinného původu. Výplně sedadel moderních aut se dosti často vyrábějí s využitím sójové pěny místo té na bázi ropných derivátů.
Do automobilů si hledá cestu rovněž plast získaný z kukuřice či cukrové třtiny, který nachází uplatnění mj. v prvcích zavazadlového prostoru. Mikroskopicky tenkými přírodními vlákny, a to ať již jsou z kokosu, ananasu, banánů, ale i fíků a agáve, vyztužené plasty jsou až o třetinu lehčí a přitom tři- až čtyřikrát pevnější než dnešní materiály.
Hojně používanými přírodními vlákny pro vyztužení polymerů jsou i konopí a len. Výjimkou není ani plast vyztužený pšeničnou slámou. A velkou budoucnost prý mají plasty s příměsí sisalu či bambusových vláken. Podíl obnovitelných materiálů má šanci zvýšit i tzv. tekuté dřevo (kombinace dřeva a plastu). Jednou z využívaných rostlin je ale i ibišek konopovitý, neboli kenaf, jak se jeho vlákno označuje. Experimentuje se ale i se slupkami od rýže, a to mj. pro výrobu podlahy zavazadlového prostoru.
Tradičně aktivní v hledání nových materiálů je Ford. Již ve 40. letech experimentoval Henry Ford se sójou, když si z tohoto materiálu dokonce nechal patentovat karoserii. Nejnověji tento výrobce šokoval tím, že začal využívat kávové slupky, které se oddělují od zrn při procesu pražení u McDonald’s, pro výrobu konstrukce světlometů Fordu Mustang. Před časem zase ve svých autech začal používat recyklované džíny a rozemleté dolarové bankovky. V minulosti si navíc ověřil, že při výrobě některých součástek lze využít například i materiál jako vaječné skořápky, rýžové a rajčatové slupky či kokos.
Nástup veganství
Rychlý nástup přírodních materiálů do aut má na svědomí i rychle se šířící trend veganství. Kožené čalounění ustupuje tomu umělému a například kabiny Audi e-tron GT, VW ID.3, Fordu Mustang Mach-e, ale i Tesel, Range Roverů a dalších modelů již neobsahují živočišné materiály. U Range Roveru Evoque zase můžete zvolit buď luxusní náhražku kůže z recyklovaných plastových lahví, nebo látku vyrobenou z udržitelně pěstovaného eukalyptu. Cestu do aut si hledá i materiál Piňatex vytvořený z ananasových listů, který se již hojně využívá zejména v módě.
Prověřuje se i udržitelná alternativa k uhlíkovým vláknům. Základem materiálu Amplitex od švýcarské společnosti Bcomp jsou lněná vlákna v kombinaci s epoxidovou pryskyřicí. Má podobné vlastnosti jako karbon, ale přitom menší uhlíkovou stopu. Pilně ho testuje Porsche, které ho již v podobě kompletního bodykitu vyzkoušelo v závodním modelu 718 Cayman GT4 Clubsport MR ve 24hodinovém závodě na Nürburgringu.
Nelze v tomto směru nevzpomenout na dnes již legendární trabanty, které se proslavily duroplastovými díly karoserie. Východoněmecká automobilka používala kvůli nedostatku plechu směs bavlněného odpadu a pryskyřice, přičemž každý díl se lisoval při teplotě 170 °C přibližně 10 minut. S recyklací to ale bylo již složitější, po nehodch ovšem zase bylo vždy hodně materiálu na trsátka…
