Hybridní technologie, na které postavily svou image Lexus a Toyota, je dnes k dispozici v mnohem širším spektru dostupnějších automobilů. A existuje i v řadě nových řešení. To nejzajímavější vzniklo u Renaultu, který se při hybridizaci modelu Clio rozhodl využít zkušeností z Formule 1. Jak vůz funguje v praxi a pro koho je největším přínosem?
Ve stále širší nabídce elektrických a elektrifikovaných modelů na českém trhu se není jednoduché zorientovat. Napomoci by vám v tom měla série uživatelských recenzí elektrických a elektrifikovaných modelů, jejichž prostřednictvím si ukážeme nejzajímavější konstrukční řešení a vyzkoušíme přednosti a nedostatky jednotlivých technologií.
Rozjezdy bez prodlevy
Doby, kdy se řidiči Toyoty Prius sunuli vpřed rozvážným tempem s očima přilepenýma na displej se senzačně nízkou spotřebou, jsou již dávno pryč. Mnohé se změnilo a tento efektivnější způsob hospodaření s energií se postupně rozšiřuje i do stále menších aut. Nejnověji i do Renaultu Clio s přídomkem E-Tech Hybrid. Ten je vybaven kombinací paralelní a sériové hybridní koncepce a obsahuje i originálně řešenou sekvenční multi-mode převodovku.
Hybridní ústrojí tvoří atmosférická šestnáctistovka s výkonem 67 kW (91 k), doplněná elektromotorem o výkonu 36 kW (49 k) a startér-generátorem s 15 kW (20 k). Systémový výkon 103 kW (140 koní) je větší než u konkurenční Toyoty Yaris Hybrid, která disponuje 85 kW (115 k).
Bez ohledu na stav nabití akumulátoru se Renault rozjíždí na elektřinu, na světlech tak jste opravdu velmi rychlí. Zásluhou velmi dobrého zrychlení s vámi jen málokdo dokáže první metry držet krok. A solidní je i akcelerace z 0 na 100 km/h, kterou Clio zvládne za 9,9 s. Elektromotor pomáhá spalovacímu agregátu i při potřebě rychlé akcelerace i na dálnici, trakční baterie se ale vzhledem k malé kapacitě 1,2 kWh rychle vybije, ale rekuperací při jízdě setrvačností, z kopce či při brzdění, ji opět zase rychle dobijete.
Systém funguje velmi efektivně, jen mi občas trochu vadilo, že elektronika krátkodobě držela motor zbytečně ve vyšších otáčkách, než by bylo třeba. Elektromotor pilně vypomáhá i při jízdě, a kdykoli to jde, přebírá štafetu. Celkově se tak jedná o harmonickou jízdu, která se i u takto malého auta blíží pocitu, který bylo dříve možné zažít jen u větších a luxusnějších vozů.
Ve městě k tomu přispívá i tichý provoz, kdy prakticky nerozeznáte, jedete-li na benzin či na volty. Spolehlivě to zjišťuji jen pohledem na přístrojový štít, kdy přechod na elektrický režim prozradí rozsvícená zelená kontrolka „EV“, a po navolení tzv. energy monitoru, můžu třeba sledovat, kdo pod kapotou zrovna „tahá pilku“. Pozoruji to spíše poočku při stání na světlech. Stejně jako stále se měnící stav nabití akumulátoru podle toho jak energii auto odebírá či ji naopak pomocí rekuperace či motoru získává.
Hybridní Clio je oproti srovnatelné klasické verzi o 95 000 Kč dražší, má však navíc mj. samočinné řazení. Nejlevněji verzi E-Tech Hybrid pořídíte za 480 000 Kč (foto Vladimír Löbl) 
Originálně řešená sekvenční převodovka se podílí na plynulé a dostatečně dynamické jízdě. Přesunem z režimu D do B lze zajistit větší rekuperaci, jízda ale není tak plynulá (foto Vladimír Löbl) 
Digitální přístroje doplňuje zprava grafický palivoměr a zleva grafický ukazatel aktuálního nabití trakční baterie (foto Vladimír Löbl)
Elektřina v permanenci
Clio E-Tech Hybrid je plně hybridní vůz, pro který se dnes nově používá i označení samonabíjecí hybrid. Umožní jet při dostatečné kapacitě baterie na elektřinu několik set metrů, ale třeba i 2 až 3 kilometry. A to nejen na rovině, ale i při mírném stoupání. Jízda je to ale navíc dostatečně svižná, na dálnici na volty jedete i bez „motýlí nohy“ na plynovém pedálu i po dálnici rychlostmi nad 100 km/h. To je velký pokrok oproti tomu, co kdysi nabízely první generace Toyoty Prius, kde jste se, abyste mohli jet na elektřinu, poněkud vlekli.
Do práce hybridnímu ústrojí můžete i u Clia zasáhnout. Pokud je baterie dostatečně nabita, můžete prostřednictvím tlačítka preferovat čistě elektrický režim. Ne vždy to ale kvůli různým věcem jde. V automatickém režimu ale systém funguje výborně a v režimu Eco dává hlavní slovo elektromotoru opravdu velmi často.
Na rozdíl od plug-in hybridů a elektromobilů hybridní Clio ani podobné další vozy nemůže dostat speciální registrační značky začínající písmeny EL se všemi s tím spojenými výhodami. Na druhé straně se ale nemusíte zabývat dobíjením energie z externích zdrojů a vláčet se s kabely.
S dieselovou spotřebou
U hybridního Clia máte na výběr tři jízdní režimy nastavitelné přes středový displej. Základní MySense dobře kombinuje dynamiku s úsporností. Odezva na plynový pedál je solidní, nepociťujete nedostatek dynamiky. V režimu Sport je odezva na plynový pedál ještě lepší, spalovací motor je stále v běhu, více se vytáčí a auto jde lépe za plynem. Spotřeba ale stoupá a motor je potom i hlučnější. Ani zcela opačný mód Eco ale neznamená, že byste se vlekli. Docela jsem si ho oblíbil. Clio v něm městem proplouvá většinu času na elektřinu a máte tak pocit, že vlastně řídíte elektromobil.
Malý Renault poctivě rekuperuje a přesunem z režimu převodovky D do B, kdy dochází k větší deceleraci, to můžete ještě podpořit. To ale za cenu, že jízda není tak plynulá, účinek rekuperace je totiž silný a nelze ho nastavit. Kombinace D a MySense či Eca se mi jevila jako ideální volba. Ve městě jsem jezdil za 4,4 l/100 km, v kombinaci dálnice a města si malý Renault nárokoval o šest deci více. V podstatě se tak jedná o „dieselovou“ spotřebu, která mu při velké 39litrové palivové nádrži zajišťuje dojezd blížící se 800 km.
Startér-generátor je spojený přímo s motorem, druhý elektromotor je součástí převodovky. Trakční baterii s kapacitou 1,2 kWh konstruktéři umístili vzadu pod podlahu vozu (foto Vladimír Löbl) 
Na středovém displeji lze zobrazit i bilanci spotřeby benzinu, elektřiny a energie získané rekuperací (foto Vladimír Löbl)
Při rekuperaci je cit v brzdách stále velmi dobrý. Celkově máte z hybridního Clia pocit, jako když řídíte běžné auto. Nevyžaduje od vás nějaké speciální zacházení a úsporné je i bez toho, abyste se o to nějak vehementně snažili. Spotřeba je cca o 1 l/100 km nižší než klasická verze s přeplňovanou třinástistovkou TCe 140 s identickým výkonem 103 kW (140 k), cenově ale ve srovnatelném výbavovém stupni vychází o 95 000 Kč dráž. Hybridní provedení však má navíc samočinné řazení a některé další prvky navíc.
Se svými čtyřmi metry se Clio snadno vejde do kdejakého parkovacího místa. Je to ideální městské auto, ve kterém ale pohodlně odvezete čtveřici dospělých. A přestože má hybridní varianta o 92 l menší zavazadelník, i tak se do jeho 299litrových útrob v pohodě vejde rodinný nákup na týden.
Clio E-Tech Hybrid je bohatě vybavený vůz, který celkově působí jako auto o kategorii výše. Tomu ale odpovídá i cena, která reflektuje extra techniku oproti běžným verzím. V základu hybridní Clio přijde nejlevněji na 480 000 Kč a s lepší výbavou a příplatkovými prvky se dostáváte na hranici 600 000 Kč, což je již na auto této velikosti poměrně hodně. Ale musíme si zvykat, jedná se obecný trend. Postupem času totiž tuto technologii dostane kvůli zpřísňujícím se emisním normám celá řada dalších aut.
