08. 02. 2023
|
emovio.cz logo

Evropa zažila po dlouhé době záporné ceny elektřiny. Ale na účtech to neuvidíme

Hořák na zemní plyn (foto theilr, CC BY 2.0)
Hořák na zemní plyn (foto theilr, CC BY 2.0)

Díky teplu a silnému větru Evropa zvládá svůj boj s Putinem mnohem lépe, než předpokládali i optimisté.

Přelom roku 2022 a 2023 přivítala část Evropy díky doslova anomálně vysokým teplotám v krátkých rukávech. V Paříži a Curychu se teploty na přelomu roku pohybovaly až kolem 18 stupňů, místo obvykle dlouhodobého průměru těsně nad nulou. 

Obrazně by se něco podobného dalo říct i o evropských energetických trzích. Nedá se říct, že by byly přímo v nedbalkách, rozhodně ovšem byly v poněkud jiném rozpoležení, než se během letošní zimy očekávalo.

Během 1. ledna spotové ceny elektřiny ve velké části Evropě klesly do záporných hodnoty, tedy pod 0 EUR/MWh. Šlo o souběh vlivu vysokých teplot, dostatečné produkci elektřiny z větru a také nižší sváteční poptávky.

V Německu ceny vydržely v záporu prvních 14 hodin dne. Nejnižší hodnota byla zaznamenána v 5:00 ráno, a to -5,40 EUR/MWh. Pro ilustraci, výroba energie z větru v nejlevnější hodině dosahovala 29,7 GW, přičemž celková poptávka činila 36,5 GW. 

Jinde v Evropě zaznamenaly včera v brzkých ranních hodinách ceny elektřiny pod nulou také trhy v Rakousku, Belgii, Dánsku (DK1), Francii, Nizozemsku a Švýcarsku. 

Ceny se pohybovaly od -0,38 EUR v Dánsku do -15,15 EUR/MWh ve Švýcarsku. Do odpoledne téhož dne se ovšem na všech dotčených trzích ceny vrátily nad nulu. Celkově se v Německu kontrakt na den dopředu pro základní zatížení pohyboval na úrovni 14,91 EUR/MWh, když se ceny v odpoledních hodinách vrátily do kladných hodnot.

Dobrá zpráva, která může děsit

Za normálních okolností by nezvykle mírné počasí bylo možná považováno za předzvěst globálního oteplování. Průměrná teplota v severozápadní Evropě na Silvestra téměř 8,5 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Takto velká odchylka byla naposledy přesně před rokem, kdy Evropa rovněž zažila teplé Vánoce. Navzdory krátkému období nižších, než sezónních teplot na začátku prosince je tedy zima 2022-23 zatím mírná.

Ale právě teď je teplo – a relativně silný vítr – dobrou zprávou pro kontinent, který bojuje s energetickou krizí. Znamená to, že poptávka po plynu a elektřině bude mnohem nižší. Ale nejen to, tyto povětrnostní podmínky zároveň znamenají silnější vítr a vyšší výrobu z větrných elektráren.

Vítězem jsou evropští odběratelé, jednoznačně poraženým je ruský prezident Vladimir Putin. Téměř polovina topné sezóny je již za námi (nastane kolem 15. ledna) a Evropa si nyní může oddechnout.

Pokud druhá polovina zimy nebude extrémně chladná (a tak to obvykle po mírném začátku zimy nebývá), kontinent by měl dostatek plynu, aby se vyhnul krizovému scénáři.

Podle údajů agentury Bloomberg byla do konce roku poptávka po teple v regionu od začátku října přibližně 9,5 % pod třicetiletým průměrem. Pokud teplé počasí vydrží i nadále, jak zatím slibují předpovědi, celkový pokles poptávky by se mohl pohyboval kolem 13 % pod dlouhodobým průměrem.

To je skutečně mimořádný pokles. A jeho vliv ještě zesiluje snižování spotřeby v průmyslu, přechod z plynu na ropu a snižování teploty v domácnostech v reakci na kampaně za úsporu energie.

Stále plno

Vzhledem k poklesu poptávky Evropa nevyčerpává své zásobníky plynu tak rychle, jak se očekávalo – či spíše, jak se většina Evropanů obávala. Za posledních sedm dní se Německu podařilo do zásobníků natlačit více plynu, než z nich odebralo – což je v období Vánoc neobvyklé.

Po novém roce tak byly zásobníky v největší evropské ekonomice naplněny z více než 90 procent, což je zhruba 15procentních bodů nad desetiletým průměrem. Podobná situace je v celé Evropské unii, kde jsou zásobníky naplněny z 83,5 %, což je o neuvěřitelných 30procentních bodů více než v roce 2021 touto dobou. Do konce topné sezóny v březnu by měl být dostatek plynu téměř podle jakéhokoli scénáře. A to znamená, že doplnění zásobníků pro období 2023-24 bude snazší, než se očekávalo. 

Nejlepším měřítkem souboje mezi Evropou a Putinem je cena zemního plynu v uzlu v Nizozemsku (již jednou zmíněné TTF). V posledním týdnu roku se TTF ceny propadly na méně než 80 eur za megawatthodinu – tedy na do té doby nejnižší hodnotu od loňského února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Po novém roce se pokles nezastavil, a ceny klesly až na hodnoty kolem 70 EUR/MWh. Připomínáme, že v srpnu se ceny TTF vyšplhaly na rekordních 350 eur za megawatthodinu a v polovině prosince během chladného období se ceny krátce vyšplhaly na 150 eur za megawatthodinu.

Díky nižším nákladům na plyn, mírnější poptávce a silnější výrobě elektřiny z větrných elektráren klesly také evropské ceny elektřiny. Německé ceny na den dopředu, které se v srpnu vyšplhaly až na 700 eur za MWh, se v pátek propadly do záporných hodnot. Krátkodobé ceny elektřiny ve Francii a Velké Británii rovněž prudce klesly.

Evropa měla tuto zimu velké štěstí. V říjnu a listopadu byla neobvykle mírná, což snížilo poptávku v kritickém období. S výjimkou deseti velmi chladných dnů na začátku prosince zůstala od té doby teplejší, než je sezónní. Ale jak připomíná reportér Bloombergu Javier Blas: jde o počasí. Spoléhat na jeho přízeň a rozmary není dobrá strategie.

V cenách to zatím vidět nebude

Současný pokles cen zemního plynu na evropské burze, které se v posledních týdnech dostaly i pod úroveň vládního cenového stropu, se na cenách pro domácnosti zatím neprojeví. Obchodníci pro ně museli nakoupit zásoby energií na trhu s předstihem za tehdejší vyšší ceny. Tvrdí to analytici, které oslovila ČTK.

Vláda cenové stropy pro letošní rok stanovila na 5000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny bez DPH a 2500 korun za jednu MWh plynu. Ceny zemního plynu na evropském trhu aktuálně klesly pod 80 eur (1928 Kč) za megawatthodinu (MWh). V současnosti je tak plyn na burze levnější než ve stejném období před rokem. Ve srovnání s maximem ze srpna je pak aktuální cena plynu téměř pětinová. Spolu s levnějším plynem padá i cena elektřiny na stávajících 215 eur (5182 Kč) za MWh, i tak je ale skoro dvakrát dražší než před rokem a lehce nad cenovým stropem.

„Na cenách pro spotřebitele se však současné zlevnění plynu zatím příliš neprojeví. Ti totiž platí většinou dlouhodobě nasmlouvané ceny, a ne ty, které jsou na trhu aktuálně. Dodavatelé jim tak napřed musí prodat plyn, který byl nakoupen za vyšší ceny,“ uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Že spotřebitelé nemohou dostat aktuální ceny na trhu, potvrdil i analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. „Obchodníci logicky nemohli čekat a doufat, jestli přijdou tyto ceny, ale nakupovali poslední měsíce postupně. Takže jejich průměrná nákupní cena je jistě vyšší než dnešní tržní. Můžeme se na ně zlobit. Když by ale ceny rostly, tak by se taková politika vyplatila a my jako spotřebitelé bychom se tvářili, že jde o něco samozřejmého,“ podotkl.

Případné zlevňování pro domácnosti je podle analytiků možné až v dlouhodobějším časovém horizontu. Klíčový však bude další vývoj na burze, v případě otočení trendu a zdražování se tak snížení cen nemusí spotřebitelé dočkat vůbec.

Současné zlevňování energií na burze tak mohou v dalším vyúčtování pocítit pouze odběratelé, kteří platí spotové ceny, upozornil Lajsek. Jde především o větší firmy a podnikatele, kteří jsou vybaveni průběhovým měřením elektřiny nebo plynu. Pro domácnosti naopak tento způsob odběru možný není, vláda totiž na konci loňského roku nabízení spotových cen pro ně dodavatelům zakázala.

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Oblíbené články

Témata