02. 02. 2023
|
emovio.cz logo

Německé jádro ani v krizi už nedostane šanci

Jaderná elektrárna Temelín
Jaderná elektrárna Temelín (foto ČEZ)

Ani v současné krizi Německo podle všeho nepřistoupí k prodloužení provozu zbylých jaderných elektráren. Poslední tři mají být odstaveny na konci roku 2022. Tamní vláda dospěla k závěru, že nevýhody stále převažují nad přínosy.

Německo patrně neprodlouží životnost zbývajících jaderných elektráren. Ministerstva hospodářství a životního prostředí dnes ve společném prohlášení, o kterém informovala agentura ČTK, uvedla, že náklady a rizika takového kroku převažují nad omezenými přínosy. Největší evropská ekonomika koncem minulého měsíce zvažovala, že by si jaderné elektrárny ponechala jako součást svého energetického mixu. Cílila tím na snížení energetické závislosti na Rusku, které Německu dodává většinu zemního plynu.

Německá ministerstva hospodářství a životního prostředí se při posouzení, zda jaderné elektrárny zachovat, zabývala krátkodobými i střednědobými scénáři. „Po zvážení přínosů a rizik se prodloužení provozní životnosti zbývajících tří jaderných elektráren nedoporučuje, a to i s ohledem na současnou plynovou krizi,“ uvedly resorty.

Zbývající tři německé jaderné elektrárny, které mají být odstaveny do konce roku, provozují energetické společnosti EnBW, RWE a E.ON. Na konci roku 2021 jich ještě bylo šet, tři z nich však byly podle plánu odstaveny.

Problémy s jejich případaným dalším provozem jsou podle vlády různého rázu. Částečně jsou legislativní: není jasné, jak přesně ošetřit jejich opětovné schvalování k provozu. Zavírání se ostatně neděje úplně bez souhlasů majitelů. Energetické firmy totiž mají možnost žalovat německý stát o ušlý zisk kvůli předčasnému ukončení provozu. Vlastníci tedy jsou v podstatě finančně „zahojeni“.

Například Michael Müller, vedoucí finančního oddělení energetické společnosti a provozovatele jaderných elektráren RWE, v rozhovoru pro deník Börsen-Zeitung uvedl, že ani jeho společnost nemá v plánu měnit harmonogram postupného ukončování jaderné energetiky. “Nebudeme pokračovat v provozu našich jaderných elektráren. Tato debata je v Německu ukončena,” řekl Müller a dodal, že investice do obnovitelných zdrojů energie by místo toho dávaly z finančního hlediska mnohem větší smysl. S prodloužením provozu by měly pouze nečekané náklady s nejistým výhledem. Pokud by měly bloky běžet ještě delší dobu, provozovatelé by jistě požadovali dostatečné záruky.

Další problém je, že provozovatelé německých jaderných elektráren počítali s ukončením provozu a svou činnost tomu přizpůsobili. Nezajistili si například další dodávky paliva, výcvik dalších zaměstnanců, kteří by chod elektráren zajistili, či nutné zkoušky, údržbu a modernizace k tomu, aby provoz elektráren mohl být prodloužen. Mimo jiné to znamená, že zbylé tři elektrárny by po 31. prosinci 2022 neměly dost paliva na další provoz. Výroba elektřiny v těchto provozech během zimy 2022/23 by tak nebylo o mnoho vyšší, než když budou fungovat pouze do konce roku.

Provozovatelé také zcela pochopitelně nijak neinvestovali do snahy, které by životnost reaktorů mohly výrazněji prodloužit. Poslední posuzování bezpečnosti reaktorů se provádělo v roce 2009. Aby německé reaktory splňovaly „nejmodernější“ bezpečnostní požadavky, byla by podle ministerstev nutná významná modernizace.

Ministerstva došla k závěru, že aby se prodloužení provozu vůbec vyplatilo, muselo by být nejméně na 3 až 5 let. Ale zároveň dospělo k závěru, že v tomto časovém horizontu by příspěvek jaderných elektráren k celkové výrobě byl relativně malý. A údajně tak budou k dispozici jiné varianty.

Německo tak v rozmezí zhruba jednoho roku celkem přijde o zdroje elektřiny ročně vyrábějící dost elektřiny pro téměř celou českou ekonomiku. Roční výroba vyřazovaných jaderných provozů byla v posledních letech cca 76 terrawatthodin (TWh) elektrické energie. Česko v mírně podprůměrném pandemickém roce 2020 spotřebovalo zhruba 71 TWh elektřiny.

Labutí píseň německého jádra. Přehled posledních zbývajících reaktorů

BlokTypVýkon (MW)Měsíc a rok spuštěníProvozovatelV roce 2001 dohodnutý termín vypnutíVypnutí podle rozhodnutí z roku 2010Ukončení provozu schválené po fukušimské havárii v roce 2011
Gundremmingen CVarný reaktor1288Nov-84RWE201620302021
GrohndeTlakovodní reaktor1360Sep-84E.ON201720312021
BrokdorfTlakovodní reaktor1410Oct-86E.ON201920332021
Isar 2Tlakovodní reaktor1410Jan-88E.ON202020342022
EmslandTlakovodní reaktor1335Apr-88RWE202120352022
Neckarwestheim 2Tlakovodní reaktor1310Jan-89EnBW202220362022
Přehled fungujících reaktorů v SRN. Data: World Nuclear Association

Proti prodloužení životnosti posledních fungujících reaktorů v zemi se dnes v rozhovoru s televizí n-tv vyslovil ministr hospodářství Robert Habeck. „Ke zvážení máme minimální produkci elektrické energie za maximálně vysoká bezpečnostní rizika,“ řekl a dodal, že je z tohoto důvodu přesvědčen o nesprávnosti cesty prodloužení chodu jaderných elektráren. Habeck krátce po ruské invazi na Ukrajinu řekl, že kvůli energetické bezpečnosti předem nevylučuje zachování chodu reaktorů i po 31. prosinci letošního roku, kdy Německo plánovalo zbylé jaderné elektrárny odstavit.

Německá vláda zřejmě alespoň zatím předpokládá, že vztahy s Ruskem nebudou minimálně krátkodobě úplně zpřetrhány. Země odmítá zákaz dovozu ruského plynu či ropy, protože Evropa podle kancléře Olafa Scholze nemá Evropa náhradní řešení. „V současné době neexistuje žádný jiný způsob, jak Evropě zajistit zásobování energiemi pro vytápění, mobilitu, zajištění elektřiny a průmysl,“ uvedl v pondělí Scholz. To je podle něj důvod, proč Německo podporuje cílené sankce, ze kterých jsou záměrně vyjmuty dodávky energií.

Kancléř řekl, že Evropská unie sice hledá alternativy, ale překonání energetické závislosti na Rusku nebude rychlé. „Nestane se tak přes noc,“ dodal. Jinak řečeno, Německo možná konečně bere vážně svou závislost na ruských energiích, ale rádo by pokračovalo v zatím nastoleném kurzu a svých dosavadních prioritách.

Těmi jsou dlouhodobě odstoupení od jaderné energetiky, a využití plynu jako „přechodového paliva“ k vytvoření bezuhlíkové ekonomiky založené na obnovitelných zdrojích. „Přechodné období“ bude vzhledem k poslednímu vývoji událostí možná kratší, než se očekávalo, ale bez plynu si němečtí politici předchod představit nedovedou. A mají samozřejmě pravdu, že pro německou ekonomiku by to znamenalo další zvyšování už tak velmi vysokých cen energií.

Zároveň ovšem rostou rizika. Rostou například obavy o zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny především na jihu Německa, centru německého průmyslu. Německý jih bude po odstavení posledních jaderných elektráren do konce roku 2022 s největší pravděpodobností výrazně výkonově deficitní.

Situaci nepřispívá fakt, že výstavba páteřních linek přenosové soustavy propojujících jih Německa se severem, který disponuje výraznými výrobními kapacitami zejména v podobě větrných elektráren, nebude dokončena před rokem 2026. A i to je podle mnohých ambiciózní harmonogram.

Německá veřejnost tak skeptická není

Samotní Němci ovšem v posledních letech svůj kdysi opravdu velmi odmítavy postoj k jádru poměrně výrazně změnily. Na sklonku minulého roku německá média zveřejnila výsledek průzkumu britské mezinárodní společnost YouGov (zabývá se výzkumem veřejného mínění a analýzou dat). Polovina dotázaných v němu uvedla, že plánované odstavení jaderných elektráren by mělo být “definitivně” nebo „spíše“ odvoláno.

Ještě před několika dny přitom německá média v souvislosti se sílícími hlasy, které volají po prodloužení provozu německých jaderných elektráren, uváděla, že poměr názorů je prakticky opačný. Vycházela přitom z dva roky starého průzkumu, podle kterého šest z deseti dotázaných ukončení používání jaderných reaktorů obhajovalo.

Autoři průzkumu se také ptali na výstavbu nových reaktorů v případě, že by ta znamenala levnější a účinnější snížení emisí oxidu uhličitého. Výstavbu by v takovém případě uvítalo 44 procent dotázaných a 42 procent by ji odmítlo. Na druhé názorové straně bylo v průzkumu 36 procent dotazovaných, kteří uváděli, že by plán ukončit provoz německých reaktorů do konce roku 2022 měl zůstat v platnosti a 14 procent respondentů na tuto otázku neodpovědělo. Výzkum byl reprezentativní a zúčastnilo se jej 2074 lidí.

Odmítavý postoj části veřejnosti ovšem možná vychází z hlubokého nedorozumění, naznačují jiná data YouGov. Podle průzkumů se totiž významná menšina – včetně většiny obyvatel Španělska – domnívá, že jaderná energie produkuje střední nebo vysoké množství uhlíkových emisí (tedy nejspíše oxidu uhličitého). Jeden ze tří Američanů (36 %) je rovněž přesvědčen, že jaderná energie uvolňuje při provozu značné možství uhlíku.

Musí to jít jinak

Německo v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu ovšem rozhodně zvažuje další změny ve svém energetickém systému. Chce snížit závislost na ruském plynu, který tvoří dvě třetiny německého dovozu této suroviny. Nyní se zvažují alternativy, včetně většího využití solární a větrné energie, plynových a uhelných elektráren a budování terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG).

Habeck dnes uvedl, že první dva terminály by mohly být připraveny k vykládce dováženého plynu na pobřeží země do dvou let. „Naprosto souhlasíme s tím, že výstavba elektrických sítí, terminálů na LNG a obnovitelných zdrojů energie musí probíhat ‚rychlostí Tesly‘,“ řekl Habeck po jednání s ministry energetiky 16 spolkových zemí o prudce rostoucích cenách energií. Na otázku, co myslí „rychlostí Tesly“, ministr hospodářství odpověděl, že tím míní dva roky, které americká automobilka Tesla potřebovala na výstavbu svého obřího závodu nedaleko Berlína.

Na začátku března oznámila společnost Tree Energy Solutions (TES), že vybuduje terminál na LNG v německém přístavním městě Wilhelmshaven v Severním moři. Podle listu Handelsblatt mají investice do zařízení do roku 2045 činit zhruba 25 miliard eur (641,5 miliardy Kč), do provozu pak má být terminál uveden za tři roky. Firmu TES zaštiťuje belgická společnost AtlasInvest.

„Německá vláda nás požádala, abychom do plánované továrny na výrobu vodíku začlenili terminál na zkapalněný zemní plyn, abychom co nejrychleji snížili závislost na dovozu z Ruska,“ řekl šéf společnost Otto Waterlander. Firma TES se zabývá technologií zeleného vodíku.

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Oblíbené články

Témata