Evropská komise potvrdila, že technologie využívající jádro a plyn mohou být zařazeny do tzv. taxonomie udržitelných činností. Její rozhodnutí nyní posoudí členské státy a Evropský parlament. Česká republika podle vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu spolu s podobně smýšlejícími státy prosadila v oblasti zemního plynu téměř všechny své požadavky, u jádra pak bude i nadále usilovat o zajištění podmínek pro dlouhodobý provoz jaderných elektráren i výstavbu nových jaderných zdrojů.
„Jde o další impuls ke zrychlení procesu přípravy nových jaderných zdrojů, které v dlouhodobé perspektivě zajistí efektivní dekarbonizaci, stabilitu elektrizační soustavy a energetickou soběstačnost ČR. Zároveň podmínky pro zemní plyn umožní realizovat transformaci české uhelné energetiky,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Vstřícný krok
Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje skupina dalších států a Rakousko komisi hrozí žalobou.
Obnovitelné a jaderné zdroje mají podle Evropské komise do roku 2050 představovat páteř bezuhlíkové evropské energetické soustavy. V zájmu úspěšného naplnění Green Dealu chce Evropská komise pomocí taxonomie motivovat k investicím do udržitelných zdrojů. Návrh počítá s možností vyhodnotit aktuální stav přechodu k udržitelnému energetickému systému každé tři roky, přičemž termíny by mohly být dále upravovány.
V oblasti zemního plynu se ČR ve spolupráci s podobně smýšlejícími členskými státy podařilo prosadit téměř všechny požadavky. Ohledně výroby elektřiny z plynu se podařilo zajistit možnost počítat snížení emisí z celé životnosti zařízení. „Za oblast zemního plynu hodnotíme výsledek jako přijatelný, nejdůležitější priority v oblasti nerealistických požadavků na spoluspalování nízkouhlíkových či zelených plynů se podařilo prosadit,“ řekl náměstek pro energetiku René Neděla.
Konečná podoba taxonomie se, co se týče plynu, proti původnímu návrhu z přelomu roku dočkala několika změn. Komise například odstranila dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a ponechala jen konečný rok 2035, kdy budou muset zelenými investicemi podpořené podniky využívat pouze nízkoemisní plyny.
Více respektu k reálným potřebám
„V oblasti jádra jsme společně s dalšími zeměmi prosadili úpravy, které odstraňují či zmírňují dodatečné podmínky pro jaderné zdroje. S označením jaderné energetiky za přechodnou aktivitu a se stanovením lhůt pro stávající a nové jaderné zdroje ale nesouhlasíme ani my, ani naši spojenci,“ podotkl náměstek pro jadernou energetiku Tomáš Ehler. Podle něj bude pro Českou republiku klíčové zajistit podmínky pro dlouhodobý provoz jaderných elektráren i rozvoj nových jaderných zdrojů bez ohledu na „nezávazná vodítka v podobě taxonomie“.
Podle Evropské komise budou státy muset kromě jiného mít například vybudovaná hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050. Zelený status budou mít pouze ty nové jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045. Každé tři roky přitom bude moci komise na základě nových vědeckých poznatků pravidla přehodnotit a navrhnout změnu podmínek.
Dosavadní česká koncepce plánuje zprovoznit hlubinné úložiště v roce 2065. „Komisi jsme opakovaně upozornili, že taxonomie nemá nijak zasahovat do oblasti jaderné bezpečnosti a že je vhodné respektovat reálnou potřebu zprovoznění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v jednotlivých členských zemích. Stanovení podmínky roku 2050 pro zprovoznění úložiště je tak čistě politické. MPO ve spolupráci se Správou úložišť radioaktivních odpadů nyní analyzuje možnosti splnění tohoto data,“ dodal Tomáš Ehler.
Cesta k nezávislosti
Evropská komise bude taxonomii nadále doplňovat a aktualizovat. Vychází z předpokladu, že dotčené technologie se budou časem zlepšovat a budou také vznikat technologie nové. Investoři by tak měli mít průběžně přehledný seznam „zelených technologií“, aby se mohli kompetentně rozhodovat, do jakých projektů vloží své peníze.
„Taxonomie přinese předvídatelnost pro trh a v dlouhodobějším měřítku také levnější energii vyrobenou v Evropě. A tak pomůže nezávislosti Evropy na geopolitické mocenské hře,“ uvedla místopředsedkyně komise Věra Jourová s odkazem na současnou energetickou závislost řady unijních zemí na Rusku. Výsledná podoba pravidel je podle ní „zdravý evropský kompromis a dobrá dohoda pro Česko“.
Státy a Evropský parlament přenesly na komisi mandát ke schválení taxonomie, proto do její podoby po dnešku již nemohou zasahovat. Mají ale možnost ji odmítnout jako celek. Muselo by se však pro to nejdéle do půl roku vyslovit alespoň 20 z 27 členských zemí či většina europoslanců. To je však podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné.
