Podle zasvěcených osob odpovídající zátěžový test ukazuje, že by to mohlo zabránit možnému nedostatku elektřiny v zimě. Stačily by však dvě jaderné elektrárny za stávajících tří.
Pokračování provozu zbývajících německých jaderných elektráren v příštím roce se zdá být stále pravděpodobnější. Podle průmyslových a vládních kruhů by prodloužení doby provozu dvou jaderných elektráren v jižním Německu mohlo v zimě zabránit možnému nedostatku elektřiny.
Pokud uhelné elektrárny nebudou dostatečně fungovat, vítr bude foukat jen slabě a Francie bude mít vysokou poptávku po elektřině, reaktory by měly pomoci hrozící krizi zvládnout. Řekli to agentuře Reuters a také německému deníku Handeksblatt zdroje obeznámené s výsledky takzvaných „zátěžových testů“, které prováděli provozovatelé německé rozvodné sítě.
Zátěžový test, jehož realizaci si zadalo ministerstvo hospodářství, měl ukázat, zda by delší doba provozu reaktorů mohla pomoci v energetické krizi a v extrémních situacích. Ve dvou ze tří simulovaných scénářů pro zimní období se ukázalo, že by bylo velmi žádoucí mít k dispozici dvě za tří zatím fungujících jaderných elektráren. Třetí jaderná elektrárna Emsland v Dolním Sasku ke zvládnutí situace ani v jednom případě údajně významně nepřispěla.
Představitelé ministerstva hospodářství v odpověď na zprávy médií zatím pouze uvádí, že proces ještě není u konce a žádný definitivní závěr ze zátěžových testů neexistuje.
Velká politická změna
Připomeňme, že formální rozhodnutí o zachování provozu elektráren by znamenalo odklon od rozhodnutí z roku 2011 ovlivněném havárií ve Fukušimě. Byla přijata legislativa, podle které je od 1. ledna 2023 v zemi zakázáno provozovat jaderný energetický zdroj.
V roce 2021 měla země ještě jadernou flotilu o celkovém výkonu 8,5 GW. Na konci roku došlo k 2021 uzavření elektráren Brokdorf, Grohnde a Gundremmingen C (dohromady 4,2 GW). Letos by měly být poslední tři reaktory: Isar 2 v Bavorsku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Emsland v Dolním Sasku. Energetické vydírání ze strany Ruska situaci ovšem mění.
Jasno však stále není. Ministr hospodářství Robert Habeck ze Strany zelených jasně řekl, že reaktory nemohou prakticky nijak přispět ke zvládnutí nedostatku plynu. Řekl však, že nechá provést „zátěžový test“ bez ideologických předsudků, aby tento předpoklad vyvrátil nebo potvrdil. Pro Zelené, kterým je „boj proti jádru“ historicky vlastní, by rozhodnutí o dalšímu provozu elektráren mělo nepochybně politické důsledky. Zvláště, když v dotčených spolkových zemích, kde reaktory stojí, mají svá „želízka v ohni“: v Bádensku-Württembersku je předsedou vlády za Zelené Winfried Kretschmann a v Dolním Sasku jsou na říjen naplánovány zemské volby.
Zelení musí brát přitom v potaz, že postoj Němců k jádru se navíc stával v čase ještě pozitivnějším (i když by bylo zřejmě přesnější říci, že Němci jsou „proti vysokým cenám energie“ než „pro jádro“). V letním průzkumu televize ARD a agentury DeutschlandTrend byli odpůrci jádra mezi dotazovanými v naprosté menšině. Pouze 15 procent dotázaných vyslovilo pro to, aby zbývající jaderné elektrárny na konci roku skutečně přestaly pracovat, jak předpokládá dlouho schválený harmonogram.
Vzhledem k současné situaci by 41 % dotázaných uvítalo prodloužení provozu o několik měsíců. Stejně tak 41 % respondentů by považovalo za rozumné využívat jadernou energii i v dlouhodobém horizontu. Dokonce i mezi příznivci Zelených, kteří jsou k jaderné energii v zásadě obzvláště kritičtí, bylo pouze 31 % respondentů pro dodržení dohodnutého ukončení výroby elektřiny z jádra v Německu na konci roku. Téměř dvakrát více, 61 % příznivců strany Zelených, se vyslovilo pro prodloužení jejich provozu. Ovšem pouze malá menšina, zhruba sedm procent, je pro dlouhodobé užívání. (více v našem starším článku)
| Blok | Výkon (MW) | Měsíc a rok spuštění | Provozovatel | V roce 2001 plánovaný termín vypnutí | V roce 2010 plánovaný termín vypnutí | V roce 2011 určený termín vypnutí |
| Gundremmingen C | 1288 | Listopad 1984 | RWE | 2016 | 2030 | 2021 |
| Grohnde | 1360 | Září 1984 | E.ON | 2017 | 2031 | 2021 |
| Brokdorf | 1410 | Říjen 1986 | E.ON | 2019 | 2033 | 2021 |
| Isar 2 | 1410 | Leden 1988 | E.ON | 2020 | 2034 | 2022 |
| Emsland | 1335 | Duben 1988 | RWE | 2021 | 2035 | 2022 |
| Neckarwestheim 2 | 1310 | Leden 1989 | EnBW | 2022 | 2036 | 2022 |
Jak na to
I když rozhodnutí na politické úrovni ještě nepadlo, hodně se diskutuje o tom, jak by mohla operace prodloužení provozu proběhnout. Prodloužení provozu není v pricinpu složité, ovšem provozovatelé na něj nejsou připraveni.
Jedním z nich je skutečnost, že palivové články (tedy jednoduše „palivo“) v elektrárnách jsou z větší část spotřebovány. Pořízení nového paliva pro reaktory je zdlouhavý proces, který by mohl trvat 18 až 24 měsíců, v případě „zrychleného procesu“ 12 až 15 měsíců, uvádí se v hodnocení.
Obvykle se také uvádí, že Reaktory by v příštích měsících vyráběly méně, aby byly schopny dodávat po konci roku se stávajícími palivovými články až do konce zimy. Pokud budou reaktory v létě 2022 odstaveny nebo provozovány na nižší výkon, měly být mít údajně dostatek paliva na zhruba 80 dní prodlouženého provozu.
Německo si sice palivové články vyrábí samo z dovezeného uranu, ale výrobní kapacity jsou omezené. Dává to smysl, výroba jaderného paliva se obvykle plánuje na roky dopředu. Pokud by tedy jaderné elektrárny fungovat déle než zmíněných 80 dní, muselo by se nezvykle rychle vyrobit větší množství paliva: zhruba dvakrát více než v běžném roce. A zatím nemáme informace, že by se tento proces rozběhl.
Existují i další administrativní a technické obtíže. Může jít například o nedostatek náhradních dílů, či zajištění personálu, který bude v elektrárnách k dispozici pro provoz reaktorů (část specialistů už dostala či podala výpověď).
Provozovatelé se údajně ovšem potíží nebojí. Energetická společnost E.ON, provozovatel elektrárny Isar 2, je prodloužení provozu otevřená: „Mohli bychom elektrárnu provozovat technicky bezpečným způsobem i nadále. Neustále ji kontrolujeme,“ řekl generální ředitel Leonhard Birnbaum časopisu Der Spiegel. „Provoz, který je bezpečný 31. prosince, bude bezpečná i následující den.“
Proč jen dvě?
Nechat zapnuté pouze dvě elektrárny ze tří by byl kompromis daný i podobou sítě a rozložením zdrojů v Německu. Největší nedostatek elektřiny totiž hrozí v jižním Německu. Ministr hospodářství Habeck v minulosti prohlásil, že jde do velké míry o vinu bavorské vlády. Ta podle něj nedostatečně podporovala rozvoje lokálních zdrojů (větrné elektřiny) a stavbu přenosových linek ze severu, kde je právě díky rychlému rozvoji „větru“ v tamních příhodných oblastech situace s výrobou lepší.
Házet vinu na vládu je samozřejmě zjednodušení situace – ona v podstatě pouze respektovala přání voličů, kteří si nepřály za humny další „větrníky“ a „dráty“. Výstavba vedení i nových zdrojů tak skutečně neprobíhala v posledních letech nijak rychle. A to přesto, že bylo dlouho jasné, jak velký problém s tím Bavorsko a další jižní spolkové země mohou mít.
I v Bádensku-Württembersku chybí větrná energie, která by mohla dodávat elektřinu v zimě, ale problém není pouze v tom: na Rýně se nachází několik uhelných elektráren, které by mohly vyrábět samozřejmě i během zimy, trpí však nízkým stavem vody na Rýně. „Vzhledem k velmi omezené vnitrozemské plavbě by mohlo dojít k rychlému snížení nahromaděných zásob uhlí,“ uvádí „Situační zpráva o zásobování energií“ ministerstva hospodářství z konce srpna. Dodávky po vodě může kompenzovat doprava vlakem. Ovšem železniční síť v oblasti je přetížená, a tak snadno vznikají komplikace a zdržení.
Problém u sousedů
Jedním parametrem, ve kterém se různé scénáře „zátěžových testů“ od sebe lišily, bylo i to, kolik elektřiny bude proudit z Německa do Francie. Západní soused Německa je dlouhodobě velkým exportérem elektřiny, současnou evropskou krizi ovšem prohlubuje i skutečnost, že francouzská energetika se potýká s celou řadou problémů.
Tím hlavním je, že v tomto kritickém roce francouzské jaderné elektrárny vyrábí méně elektřiny než v letech předcházejících. I tak z technických důvodů nebo kvůli údržbě aktuálně nefunguje 32 z 56 reaktorů společnosti EDF. Hlavní příčina je ryze domácího původu: je jí objev nečekaných vad na jednotce Civaux 1 na sklonku roku 2021. V důsledku se tak muselo přistoupik ke kontrole prakticky poloviny všech jaderných reaktorů – a to si vynutilo další odstávky.
Velkými problémy hrozila i letní vlna veder, která vedle ke zvýšení teploty francouzských řek nad úroveň schválenou pro provoz elektráren. V tomto případě nešlo ale o neřešitelný technický problém, elektrárny dostaly dočasnou výjimku (do 11. září, kdy by teploty měly klesnout), takže jejich provoz nebyl dotčen.
Problémy se naštěstí ovšem daří zvládat, naznačují události posledních dní. Francouzská energetická společnost EDF slíbila, že letos v zimě uvede do provozu všechny dočasně odstavené reaktory jaderných elektráren, uvedla v pátek Agnès Pannierová-Runacherová, francouzská ministryně pro přechod na ekologické zdroje energie.
Aktuální odstávka více než poloviny reaktorů byla podle ministryně plánovaná, aby byla zařízení zkontrolovaná a připravená na hlavní zimní sezonu. Vláda podle ministryně jedná každý týden s vedením EDF a kontroluje dodržování smluveného harmonogramu. Po dobu odstávky Francie odebírá elektřinu z elektráren v Bavorsku, což komplikuje situaci na německém energetickém trhu.
„Jaderníci“ nesouhlasí
Pokud výsledky zátěžového testu skutečně podpoří další provoz jaderných zdrojů, bude to opačné doporučení, než ke kterému dospěla část německé státní zprávy na jaře letošního roku. Spolkové ministerstvo pro životní prostředí a ministerstvo hospodářství a klimatu totiž 7. března ve společném hodnocení dospěla k závěru, že prodloužení životnosti zbývajících tří jaderných elektráren vzhledem k omezení dovozu zemního plynu z Ruska „se nedoporučuje, a to ani s ohledem na současnou plynovou krizi“.
Zpráva rozebírala různé důvody, proč je prodloužení provozu problematické, z nichž některá jsme ve článku zmínila. Vyvolala také kritiku, podle které nejde zdaleka o problémy neřešitelné, a bude tedy nejspíše záležet na politické vůli (a také vážnosti situaci, o které dnes víme, že je velmi vážná).
Na několik „chybných názorů“ ve zprávě obou ministerstev poukázalo ve své podrobné reakci například německé sdružení podnikatelů a technologů v jaderné energetice KernD. Upozorňuje, že jaderná infrastruktura už je k dispozici a funkční, nemusí se budovat na rozdíl například do terminálů pro dovoz zkapalněného plynu. A zdůraznila samozřejmě také, že jde o zdroje bezemisní.
Rozporuje i celkový závěr vládní zprávy: „Právě naopak, jaderné elektrárny, které jsou schopné vyrábět elektřinu v režimu základního zatížení, by mohly i bez vynaložení mimořádných výdajů zásadním způsobem přispět k energetické bezpečnosti v případě, že by v Německu nastal nedostatek plynu nebo dokonce všeobecná mimořádná situace v oblasti energetického hospodářství.“
KernD přišlo také s poněkud podezřelým argumentem, že po obnovení původního licenčního statusu reaktorů by tři německé reaktory mohly pokračovat v provozu i bez nových prověrek až do let 2028 nebo 2029. Podle KernD elektrárny již v roce 2014 upgradovaly své bezpečnostní charakteristiky na základě analýz odolnosti provedených po havárii ve Fukušimě. „Podle názoru KernD mohou jaderné elektrárny pokračovat v provozu na stávající úrovni bezpečnosti bez jakýchkoli kompromisů,“ tvrdí skupina. Asi je zbytečné dodávat, že rozhodnutí jedné zájmové skupiny v tomto případě není „směroplatné“, řečeno jedním zlidovělým výrazem.
Podle KernD by také mohla být německá jaderná renesance rozsáhlejší a mohly by být znovu otevřeny i již uzavřené elektrárny. Dokud neobdrží formální souhlas s demolicí, jejich stávající povolení k provozu stále platí podle atomového zákona, tvrdí skupina. Zákon o ukončení provozu totiž formálně platnost licencí nezrušil.
KernD také uvedl, že vládní interpretace rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD), které vyžaduje přeshraniční posouzení vlivu na životní prostředí, je chybná. Podle jejich výkladu se toto rozhodnutí týká pouze běžných bezpečnostních prověrek na dekádu provozu. Navíc soud zmínil důležitou výjimku pro případy, kdy členský stát prokáže, že by jinak byla ohrožena energetická bezpečnost. „Právě takové ohrožení je nyní důvodem, proč se analýzy týkající se dalšího provozu jaderných elektráren v současnosti vůbec provádějí,“ uvedla zpráva.
Vládou uváděná technická omezení týkající se dostupnosti paliva také „nejsou správná“, uvedla skupina. Konkrétně elektrárna Isar 2 může na jaře 2023 vyrábět další energii po dobu několika měsíců se stávajícím palivem, pokud k tomu dostane povolení. A sdružení také tvrdí, že je v rámci odvětví vyrobit dostatek paliva pro další kampaň německých jaderných elektráren.
Podle tvrzení KernD lze snadno odstranit obavy vlády ohledně personálních zdrojů. „Pro pokračování provozu v krátkodobém nebo střednědobém horizontu jsou stávající personální zdroje dostatečné. Kromě toho by bylo možné do jednoho roku přeškolit zaměstnance z jiných pracovišť,“ uvedla skupina.
(Úvodní foto: Jaderná elektrárna / foto: Skupina ČEZ)
