Kolik elektřiny budeme potřebovat pro elektromobily?

Představme si pro ilustraci zcela hypotetický příklad, že Česká republika by stoprocentně přešla na elektrické osobní vozy (pouze osobní). V tuto chvíli je to spíše myšlenkový pokus, nevíme kdy a zda vůbec se to stane. Má nám to pouze umožnit si problém lépe představit a seznámit se některými základními údaji.

Na základě dnešních provozních dat víme zhruba, že spotřeba elektromobilů se v závislosti na typu pohybuje v pásmu někde zhruba od 15 kilowatthodinu (kWh) na sto kilometrů, po zhruba 25 kWh na 100 km. Střední hodnota tedy je tedy někde kolem 20 kWh, což má navíc pro nás jen ilustrační výpočet výhodu velmi kulatého čísla.

Nedá se očekávat, že by se hodnota v brzké době výrazně změnila. Elektromotory jsou na rozdíl od těch spalovacích extrémně účinné (přes 90 procent), a prostor pro další zlepšení je tedy realitvně malý.

Ztraceno v drátech

Elektřina se ovšem musí do vozu, respektive jeho baterie, nějak dostat, a to zcela beze ztrát již nejde. Ke ztrátám dochází již v samotné elektrárně, pak během cesty do zásuvky i při samotném dobíjení. Vyčíslit všechny postupně pro naše účely nedává příliš smyslu.

Různé zdroje se ve výpočtech celkové efektivity procesu od výroby elektřiny, přes nabíjení až po jízdu mírně liší. Obecně ovšem platí, že všechny naznačují celkovou účinnost procesu kolem 60 procent a výše. Pro jednoduchost si pro naše potřeby tedy řekněme, že na 100 kilometrů jízdy elektromobilem je zapotřebí vyrobit kolem 30 kWh elektrické energie.

Průměrný evropský automobil ujede ročně kolem 13 tisíc kilometrů. Pro pokrytí spotřeby jeho elektrické verze je tedy zapotřebí zhruba 400 MWh elektrické energie ročně. V České republice je dnes 5,7 milionu osobních vozů. Pokud by všechny byly elektrické, na jejich pohon by během roku bylo zapotřebí vyrobit zhruba 23 terawatthodin (TWh) elektrické energie.

Velká změna

Samozřejmě, stoprocentní elektrifikace je utopie. Nic takového nepředpokládá ani vládní strategie, ani automobilky, ani žádná jiná ze zainteresovaných stran. Ale tento rámcový výpočet dává představu, jak velkou změnu v energetice masový přechod v elektrickým vozům může znamenat.

Čistá výroba českých elektráren se pohybuje v posledních letech kolem 87 TWh za rok. Spotřeba České republiky je zhruba 74 TWh, rozdíl činí tedy zhruba 13 TWh. To je dostatek elektřiny pro přechod více než poloviny všech českých osobních vozů na elektrický pohon.

V praxi takové navýšení spotřeby přijde jen velmi postupně. V ČR se ročně prodá zhruba čtvrt milionu nových vozů. I kdyby všechna nově prodaná auta byla elektrická, meziročně by se poptávka po elektřině zvyšovala o necelá dvě procenta celkové spotřeby ročně. V praxi navíc bude meziroční změna ještě menší a není sporu o tom, že nárůst spotřeby daný přechodem k elektromobilům je možné pokrýt.

Nejde rozhodně o úkol triviální, není rozhodně ani neřešitelný. Jak přesně ho dosáhnout, záleží ale na řadě okolností, včetně přístupu jednotlivých států. Může do něj promluvit navíc celá řada dalších faktorů, které v tuto chvíli nejsou známy. Jakou roli bude například hrát v blízké budoucnosti skladování energie v rámci energetických soustav? Jak rychle se rozšíří? Jaká bude role distribuované energetiky v jednotlivých státech?

Na tyto a celou řadu dalších otázek, které se nabízí, dnes nelze dát uspokojivou odpověď. Ale jisté je, že elektromobily se budou muset dobíjet.