25. 03. 2024
|
emovio.cz logo

Státní podpora solárních elektráren je nejasná. Česko se zatím v podílu OZE propadá

(Kredit: Dllu / Wikimedia Commons)
(Kredit: Dllu / Wikimedia Commons)

Ministerstvo průmyslu a obchodu již pod novým vedením Jozefa Síkely připravilo návrh prováděcího předpisu, jímž by se měla uvést do praxe aukční podpora pro nové projekty obnovitelných zdrojů energie. Návrh obsahuje cíle pro rozvoj větrné energetiky nebo kombinované výroby elektřiny a tepla spalováním zemního plynu, avšak chybějí v něm cíle pro solární elektrárny. Tento fakt kritizuje Svaz moderní energetiky.

Svazu vadí, že se nová vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení výslovně zavázala k rehabilitaci fotovoltaiky – uvádí se tam dokonce, že vláda považuje fotovoltaiku za klíčový obnovitelný zdroj – a poslední kroky ministra průmyslu s ním nejsou zcela v souladu. S investicemi do fotovoltaiky ostatně počítá i Národní plán obnovy. Na podporu přechodu k čistším zdrojům energie je v něm vyčleněno 6,66 miliardy Kč. Otázkou tedy zůstává, jakými  konkrétními způsoby bude tato částka distribuována.

Varovná statistika

„Pokud ministerstvo průmyslu nezahrne solární elektrárny mezi podporované zdroje, zříká se tak nejlevnějšího zdroje v našich podmínkách. Přičemž právě solární energetika může přispět k proměně české energetiky,“ komentoval ministerský návrh Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. Varovně přitom vyznívá aktuální zpráva Eurostatu, podle níž je Česká republika v rámci zemí EU pátá od konce, co se týče podílu obnovitelných zdrojů na celkovém energetickém mixu. V Česku byl v roce 2020 tento podíl 15 procent, což mimo jiné znamená, že momentálně zaostáváme dokonce i za silně „uhelným“ Polskem (16procentní podíl). V Polsku totiž díky systematické podpoře narostl od roku 2015 výkon fotovoltaiky o úctyhodných 1 600 procent a země je tak aktuálně pátým největším solárním trhem v Evropě s tím, že jeho pozice bude pravděpodobně nadále posilovat.

„Tamní vláda totiž úspěšně využívá aukční systém podpory pro velké projekty, ale také promyšlené nastavení pomoci pro energetické komunity nebo domácnosti, které mají zájem o umístění solární elektrárny na střechu svého domu. Právě kombinace velkých i malých projektů vede k úspěšnému rozvoji fotovoltaiky za výhodných podmínek pro spotřebitele,“ upozornil na motivační nastavení podpory solární energetiky v Polsku Martin Sedlák. Pro úplnost dodejme, že zeměpisné podmínky pro solární energetiku jsou v Česku i Polsku v zásadě totožné.

Podle Svazu moderní energetiky by tedy měla česká vláda zahrnout fotovoltaiku mezi zdroje, které se mohou ucházet o aukční podporu i zelené bonusy. V letech 2022–2024, pro které je zmíněný návrh uvažován, by přitom mohlo jít o testovací objem nových projektů s cílem prověřit zájem trhu o jednotlivé formy podpory a schopnost investorů pro své záměry získat financování. Aukční podpora je podle svazu navíc výhodná pro stát i spotřebitele: stát získá předvídatelné prostředí v energetice, protože podpora zavazuje investora dodávat energii do sítě po dobu minimálně 20 let, takže stát bude moci lépe předvídat, s jakými zdroji může v příštích letech počítat, a spotřebiteli poklesnou výdaje za energie.

„Spotřebitelé budou těžit z konkurenčního prostředí. Aukce mají de facto podobu tržní soutěže, ve které získají podporu pouze nejnižší nabídky s garancí nejlevnější dodávané elektřiny do sítě. Čím více bude síť energií nezávislá na ruském zemním plynu nebo uhlí zatíženém emisními povolenkami, tím lépe budou české ceny energie odolávat výkyvům na mezinárodním trhu,“ vysvětlil Martin Sedlák.

Na podporu soutěže

Forma tržní podpory vyplývá z loňské novely zákona o podporovaných zdrojích a počítá s možností vypsat aukce podpory pro větrné, solární a malé vodní elektrárny, využití skládkového plynu nebo kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Stát může vyhlásit aukční podporu například pro solární elektrárny s výkonem nad 1 MW, fotovoltaiky s menším výkonem (pod 1 MW) mohou získat zelený bonus bez nutnosti aukční soutěže. V případě větších elektráren může jít o solární parky budované na brownfieldech. Menší zdroje se zeleným bonusem zase mohou být střešní solární elektrárny například na školách nebo nemocnicích.

Aukční podpora je přitom poměrně standardní podpůrný nástroj: jako impuls pro budování nových solárních a větrných elektráren jej od roku 2015 využívá například Německo. Díky konkurečnímu prostředí, které díky němu vzniklo, poklesla cena dodávané solární elektřiny do sítě mezi lety 2015 a 2021 o 48 procent. Aukční podpory již několik let využívá také Polsko, Maďarsko nebo Francie.

Podle studie vypracované Centrem pro otázky pro životní prostředí při Univerzitě Karlově pro Alianci pro energetickou soběstačnost by v českých podmínkách mělo být možné zvýšit výrobu energie z fotovoltaických zdrojů do roku 2030 o zhruba pětinásobek na 12 terawatthodin ročně. Další studie, kterou vypracovala poradenská společnost Deloitte pro Svaz moderní energetiky, uvádí, že do již zmíněného roku 2030 je v České republice reálné zvýšit instalovaný výkon solárních elektráren na 9 000 MW.

V roce 2020 šlo v Česku na podporu solárních elektráren podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) 29,1 miliardy korun. Celková roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie přitom činila 45,4 miliardy korun a dosáhla tak podobné úrovně jako v roce 2019. Od roku 2006 bylo na podporu POZE (podporované obnovitelné zdroje energie) v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. V roce 2020 stát na dotaci přispěl 27 miliardami korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu.

Aukční podpora obnovitelných zdrojů energie

Základní myšlenkou tzv. aukční podpory je to, že stát si určí, kolik chce mít například fotovoltaických elektráren, a výrobci v aukci soutěží o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou. Vítězí tak zpravidla ten, kdo nabídne nejnižší cenu dodávané energie. Při výběru přitom může rozhodovat pouze cena, ale mohou se zohlednit i další kritéria, například lokalizace daného projektu. Základním předpokladem aukce je, že výše podpory stanovená soutěžním způsobem bude nižší, než kdyby byla stanovena administrativně. Tímto způsobem proto lze napomáhat k definování reálné hodnoty soutěžené energie. Soutěžní systémy však nemusí být nejvhodnějším způsobem podpory pro malé výrobce energie, kteří si nemohou dovolit podat příliš nízkou nabídku.

Soutěžní nabídkové řízení převážně formou aukčního řízení již funguje například v Německu, Francii nebo Polsku. Jednotlivé právní úpravy se však od sebe liší, například v garantované délce podpory nebo v režimu vysoutěžené podpory. Obvyklými režimy podpory jsou prémie k výnosu za prodanou elektřinu a „contract for difference“. Délka podpory se většinou pohybuje mezi 10 a 20 lety. Zpravidla se také stanovuje maximální objem soutěžené kapacity instalovaného výkonu pro každou jednotlivou aukci.

Podobné články

1 komentář

  1. Co tak zrušit měření po fázích, stát to nebude nic stát a lidem to zvýší profit z FVE…protože tohle je neskutečná prasárna…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Oblíbené články

Témata