27. 09. 2022
|
emovio.cz logo

Aukce na vodě. Plovoucí sluneční elektrárny vstupují do mainstreamu

Plovoucí elektrárna na albánské přehradní nádrží Banja (foto Ocean Sun)
Plovoucí elektrárna na albánské přehradní nádrží Banja (foto Ocean Sun)

Portugalsko zahájilo první aukci na právo instalovat plovoucí solární parky na vodách sedmi přehrad v zemi s celkovou výrobní kapacitou 263 megawattů.

Plovoucí fotovoltaické panely se testují po celém světě. Portugalský ministr pro energetiku Joao Galamba pro agenturu Reuters uvedl, že tato technologie má nejen výhody pro životní prostředí, ale je také energeticky účinnější. Často doplňují výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách, znovu využívají stávající zařízení a zabraňují využívání dalších pozemků.

Aukce bude standardní: o výběru vítězů rozhodující cena, za kterou se uchazeči zaváží vyrobenou energii prodávat.

Portugalsko plánuje instalovat solární parky o výkonu až 100 MW na vodách jižní přehrady Alqueva, největšího umělého jezera v západní Evropě, a také 50 MW na přehradě Castelo de Bode, která se nachází v centrální oblasti země. Podle Galamby budou plovoucí solární parky Alqueva a Castelo de Bode největší z celkem sedmi projektů, které by měly být uvedeny do provozu do roku 2023.

Největší portugalská energetická společnost EDP se na rozšíření tohoto druhu obnovitelné energie připravuje a v roce 2017 instalovala pilotní plovoucí solární elektrárnu na přehradě Alto Rabagao, aby technologii otestovala. Instalace s 840 panely nemá valný energetický smysl, jde pouze o experimentální zařízení.

„Jsme si jisti, že o tuto aukci bude obrovský zájem,“ řekl pro Reuters Galamba a dodal, že zájemci musí své nabídky předložit do 4. dubna, aby 19. dubna mohlo být přijato konečné rozhodnutí.

Portugalsko uspořádalo v letech 2019 a 2020 dvě aukce pro solární parky na pevnině. V obou případech bylo dosaženo velmi nízkých cen: méně než 300 korun za megawatthodinu (MWh). Tak nízko ovšem cena klesla díky kombinaci faktorů, neodráží skutečnou cenu fotovoltaických elektráren v této chvíli.

Kontrakt byl uzavřen na 15 let a firmy počítají s odloženou návratností po několika letech. Některé velké subjekty – například vítěz jednoho kola, korejská společnost Hanwha Q-Cells, nízkými cenami dává najevo, že se chce na iberijském trhu udržet dlouhodobě.

Zelený sen

Portugalsko, které je celoročně zalité sluncem a omýváno Atlantským oceánem, je mnohými odborníky a analytiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie považováno za ideální místo pro získávání energie z koktejlu přírodních zdrojů: slunce, větru a vody.

Solární parky a větrné turbíny se staly součástí portugalské krajiny již před lety, ale přestože přibližně 70 % vyrobené elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů, země je stále závislá na dovozu fosilních paliv, aby uspokojila své energetické potřeby.

Portugalsko zkoumá inovativní způsoby, jak zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie, od kolosální větrné farmy plovoucí uprostřed rozbouřených vln oceánu až po stovky solárních panelů na hladině přehradní nádrže.

Nemylme se – zatím jsou podobné novinky příliš drahé. Průkopníci typu Portugalska a portugalských zkušeností mohou mít náskok, až náklady klesnou na konkurenceschopnoou úroveň.

Evropa se potýká s prudkým nárůstem cen elektřiny v důsledku své závislosti na využití zemního plynu, který celosvětově zdražuje. Přesto se Portugalsko – kde se téměř 20 % obyvatelstva potýká s nějakou formou energetické chudoby – se nevzdává svého „zeleného“ snu. Plovoucí elektrárny by v tom mohly sehrát svou roli.

Další soutěžící

Vývoj plovoucích fotovoltaických elektráren není samozřejmě omezen na Portugalsko. Výhody by měly být stejné všude: elektrárny by nevyužívaly jinak využitelnou plochu, v horkém klimatu by se díky tomu mohly panely chladit a tedy fungovat efektivněji. A podle některých by panely mohly snižovat i výpar vody z nádrží.

Celkem pochopitelně se pokusy v tomto směru zaměřují dnes především na oblasti s nejvhodnějšími podmínkami. Nedávno jsme například psali o zahájení komerčního provozu plovoucí solární elektrárny v Albánii. Za projektem stojí výrobce obnovitelné energie Statkraft ve spolupráci s norským dodavatelem Ocean Sun.

Zařízení „plove“ na vodní nádrži Banja, kde společnost Statkraft provozuje elektrárnu Banja o výkonu 72 MW. Tvoří ji 1 536 solárních panelů, které mají dohromady instalovaný výkon 0,5 MWp z plochy téměř čtyř tisíc metrů čtverečních. Součástí projektu je porovnání výkonů s menší elektrárnou (160 stejných panelů) na souši. V uplynulých týdnech se měl k první plovoucí jednotce přidal tři další s celkovým dodatečným výkonem 1,5 MWp.

Plovoucí elektrárna na albánské přehradní nádrží Banja (foto Statkraft)
Plovoucí elektrárna na albánské přehradní nádrží Banja (foto Statkraft)

Projekt využívá patentovanou membránovou technologii společnosti Ocean Sun, která je určena pro dobře chráněné a klidné vodní plochy, jako jsou jezera, fjordy ńebo vodní nádrže. Solární moduly jsou namontovány na hydroelastických membránách, které údajně nabízejí proti jiným řešením výhody v ceně i výkonu. Systém tvoří disková plovoucí platforma ukotvené ke dnu pomocí čtyř kotevních bodů a dvanácti lan.

Design je do značné míry inspirován zkušenostmi s velkochovem ryb v moři. „Rozdíl oproti rybí farmě spočívá v tom, že pod kruhem nejsou žádné klece pro ryby, takže hmotnosti systému je soustředěna na hladině, kde jsou rozmístěny moduly,” řekl před časem pro web PV-Magazine šéf firmy Sun Ocean Børge Bjørneklett.

Každá jednotka se skládá z plovoucího prstence potaženého tenkou membránou z polyetylenu s vysokou hustotou (HDPE). Přestože je membrána silná jen několik milimetrů, snadno unese jak váhu solárních panelů, tak váhu personálu provádějícího instalaci nebo údržbu.

Díky tomu, že membrána je tak tenká, mohou být panely podle společnosti mohou účinně chladit od vody z vodní plochy pod nimi. To by logicky mělo zvyšovat účinnost panelů především v parných dnech. Šéf společnosti Ocean Sun neuvedl podrobnosti o chemickém složení použitého materiálu, který označil za umělý polymer.

Uvedl, že membrána by mohla pojmout přibližně 600 kW výrobní kapacity fotovoltaického modulu, přičemž velikostní limit závisí na tom, že jedna membrána zabere celý 40stopý kontejner a větší membrány zatím nelze do zámoří přepravovat. “Když vyvíjíme projekty o velikosti megawattů, jsou rozděleny na dílčí jednotky o výkonu 600 kW, přičemž každou jednotku představuje jeden vztlakový kruh,” řekl Bjørneklett.

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Oblíbené články

Témata