02. 12. 2022
|
emovio.cz logo

Kapacita bateriových úložišť bude do roku 2030 jedna terawatthodina, tvrdí studie

(Foto: Siemens)
(Foto: Siemens)

Bateriová úložiště by podle odhadů agentury Bloomberg měla do roku 2030 celosvětově dosáhnout kumulativního výkonu 358 GW / 1 028 GWh, což je více než dvacetinásobek toho, co bylo realitou na konci roku 2020. Tehdy byla na celém světě v provozu bateriová kapacita o velikosti 17 GW / 34 GWh. Tento boom stacionárního skladování energie si ovšem na investicích vyžádá více než 262 miliard amerických dolarů.

Autoři studie BloombergNEF’s Global Energy Storage Outlook 2021 odhadují, že mezi lety 2021 a 2030 na celém světě vznikne nová úložná kapacita o velikosti 345 GW / 999 GWh, což je například více, než kolik mělo loni na výrobu elektřiny celé Japonsko.

V příštích letech by měly hrát v odvětví bateriových úložišť dominantní roli dvě země: USA a Čína. Ty jakožto dva největší trhy se stacionárními bateriemi by se na jejich nových instalacích měly společně podílet více než z poloviny. Opomenout ale nelze další silné trhy, které jsou v Indii, Austrálii, Německu, Spojeném království a Japonsku.

Z regionálního hlediska by mělo do roku 2030 nejvíce bateriového výkonu vzniknout v jihovýchodní Asii a Tichomoří. V Severní a Jižní Americe by zase mělo dojít k největšímu nárůstu bateriové kapacity. Evropa, Střední východ a Afrika v současnosti zaostávají, a to především kvůli nedostatku správně zacílených politických pravidel a pobídek, což je v případě Evropy poněkud překvapivé, vezmeme-li v úvahu její velmi ambiciózní cíle v boji se změnou klimatu. Růstový potenciál je zde tedy značný.

Bezprecedentní růst

Prognóza naznačuje, že zhruba 55 % bateriových úložišť vybudovaných do roku 2030 bude součástí energetických distribučních řetězců – budou sloužit například ke skladování solární nebo větrné energie. Projekty propojující obnovitelné zdroje, zejména pak solární, s bateriovými úložišti, se ostatně již nyní stávají poměrně obvyklým jevem. To potvrzuje i hlavní autor výše zmíněné zprávy Yiyi Zhou: „Globální trh s úložišti roste bezprecedentním tempem. Klesající ceny baterií a prudký nárůst obnovitelných zdrojů činí z bateriových úložišť flexibilní zdroj v mnoha energetických systémech. Projekty skladování energie nabývají na velikosti a jsou stále více propojeny s obnovitelnými zdroji.“

Růst by měly rovněž rezidenční a firemní bateriová úložiště. V tomto ohledu patří k silným trhům Německo a Japonsko, významné jsou ale také Austrálie a Kalifornie. Úložiště energie umístěná v domácnostech a ve firmách by měla do roku 2030 tvořit přibližně jednu čtvrtinu všech světových úložišť.

Další možnosti

Zajímavý je rovněž aktuální technologický vývoj. Ve hře je totiž několik typů lithium-iontových baterií, které budou soupeřit o to, která technologicky i ekonomicky převáží nad ostatními. Letošní rok by pak měl být podle studie Bloombergu zlomem, kdy stacionární baterie na bázi fosforečnanu lithného a železnatého (LFP) poprvé převáží nad bateriemi na bázi nikl-mangan-kobalt (NMC). Do roku 2030 by se pak chemická báze LFP měla stát v rámci lithium-iontových úložných baterií tou nejpoužívanější, a to především díky své dominantní roli v Číně a jejímu poměrně rychlému šíření i ve zbytku světa. V dohledné budoucnosti by se navíc mohly začít komerčně prosazovat i sodíkové baterie.

Dodejme, že kromě baterií je aktuálně ve vývoji i mnoho nebateriových úložných technologií, jako je například skladování energie pomocí stlačeného vzduchu či termální ukládání. Je však více než pravděpodobné, že minimálně v příštích 10 letech budou bateriové systémy převažovat, a to z velké části díky jejich cenové konkurenceschopnosti, zavedeným dodavatelským řetězcům a již dobře prokázané efektivitě. Pokud se však novým úložným technologiím podaří komerčně se prosadit dříve, bude to pro ekonomiku i ekologii jen dobře.

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Oblíbené články

Témata