Ministři několika afrických zemí na nedávné konferenci uvedli, že řešení evropské energetické krize by se moho na jejich kontinentu.
Pokud by se evropské státy začaly více orientovat na africká fosilní paliva, mohlo by jít o vhodné řešení pro obě strany, domnívají se afričtí politici. Evropská unie totiž podle nich už od počátku války na Ukrajině usilovně hledá alternativní zdroje energie, díky kterým by se mohla odpoutat od závislosti na Rusku.
Jedním takovým ministrem je třeba Timipre Sylva z Nigérie, který k těsnější africké a evropské spolupráci vyzval v minulém týdnu na konferenci v italském Miláně. Evropa by se podle něj mohla zaměřit hlavně na africký zemní plyn, jehož zásoby tam mají být obrovské. Dosavadní odhady hovoří až o 21 bilionech metrů krychlových. Výhra by to podle něj byla pro Evropu i Afriku. Informoval o tom portál Argus.
Politických představitelů s takovými nabídkami je však víc. Kromě zemního plynu se Afričané snaží lákat i na svou ropu. Díky možným evropským investicím by se v oblasti Afriky mohl nastartovat vznik nových pracovních příležitostí a Afričané by díky tomu mohli snadněji získat i palivo pro vaření.
Afrika potřebuje investice
„Africké státy už dlouhodobě bojují s velkým nedostatkem investic,“ potvrdil slova nigerijského ministra v Miláně i zástupce Ghany, kterým byl ministr pro energetiku Matthew Opoku Prempeh.
Nigerijský ministr v Miláně také řekl, že evropské banky musí mít prostor pro investování do ropného a plynárenského sektoru, jinak se totiž takové cíle v oblasti energetiky dají jen těžko splnit. Podobné myšlenky potvrdil v Miláně i ghanský ministr energetiky.
Možná africká těžba se do pozornosti dostala už na počátku letošního roku. Tehdy Senegal navštívila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Prezident Senegalu během návštěvy evropské lídryně uvedl, že případné omezení financování rozvoje těžby plynu by pro mnohé africké země bylo smrtící ranou.
Evropa ale vyzývá k zelenání
Ve stejné chvíli, tedy v době hluboké energetické krize, se ale Evropská unie snaží apelovat na ostatní ekonomiky, aby více dbaly na plnění cílů dle Pařížské dohody. Představitelé EU se totiž domnívají, že nynější opatření ze strany dalších států nejsou dostatečné, a že hrozba dopadů klimatických změn je nyní extrémní.
Evropa zvyšuje své tlaky před blížící se konferencí COP27. Její představitelé proto vytvořili návrh dokumentu, který má ostatní velké světové znečišťovatele přimět k přepracování jejich plánů na snižování emisí skleníkových plynů.
Evropská unie tím míří hlavně na Čínu, která v oblasti vypouštěných emisí podle evropských představitelů zaostává. Klimatické neutrality tato asijská velmoc plánuje dosáhnout až v roce 2060 a své plány momentálně revidovat příliš nehodlá.
Klimatická konference OSN s názvem COP27 se má konat během listopadu. Jako místo bylo vybráno egyptské letovisko Sharm El Sheikh, kam se mají sjet zástupci z téměř 200 zemí po celém světě. Loňská konference se konala ve městě Glasgow a zástupci států se tam domluvili na tom, že odklon od uhlí bude z jejich strany proveden nejpozději ve 40. letech. Mezi signatáře této domluvy se tehdy řadilo i Polsko. Kvůli nynější energetické krizi ale mohou být takové plány ohroženy.
Pomůže Africe Norsko?
Africe ale může hrát do karet, že výzvy k omezení těžby v posledních týdnech zaznívají z Norska, které je dlouhodobě jedním z největších producentů fosilních paliv v oblasti západní Evropy.
Před pár lety totiž Norsko zvýšilo svůj tlak na plnění klimatických cílů a do roku 2030 tam chtějí snížit emise skleníkových plynů na alespoň padesát procent ve srovnání s rokem 1990. Jejich snahou ale je, aby se tato redukce škodlivých plynů v ideálním případě zvýšila až na 55 procent.
Do roku 2021 se však Norsku podařilo emise skleníkových plynů za více než třicet let snížit jen o 4,5 procenta. To je ale podle norského ministra klimatu a životního prostředí značně nedostatečné a země tak musí v tomto ohledu vyvíjet mnohem větší tlak. Domnívá se proto, že stanových klimatických cílů nemůže Norsko zvládnout bez využívání obnovitelné energie při těžbě ropy a plynu na moře. To je ale zároveň velmi finančně náročný úkol, a proto se ministr Espen Barth domnívá, že některá norská ropná a plynová ložiska jednoduše zavřou.
