09. 12. 2022
|
emovio.cz logo

Nouzové spalování uhlí v Evropě nebude mít pro klima větší dopady, říká studie

Elektrárna Rooiwal v JAR
Elektrárna Rooiwal v JAR (foto Tambako)

Výzkumníci se zaobírali tématem možného prodloužení výroby elektřiny z uhlí v některých státech Evropské unie a zjistili, že uvedení uhelných elektráren do pohotovostního režimu nebude mít pro klima výraznější negativní důsledky.

Analytici z think tanku Ember v posledních týdnech zkoumali, zda současné plány Německa, Francie, Nizozemska a Rakouska v případě uhelné energetiky mohou být pro klima vážným problémem. Z výsledků jejich práce je ale patrné, že uvedení uhelných elektráren v těchto evropských zemích do režimu pohotovosti bude mít globální klima jen zanedbatelné důsledky.

„V případě evropských států na Západě jde o dočasné opatření, které nemůže ohrozit nastavené závazky Evropy v oblasti klimatu z dlouhodobého pohledu. Ze současné energetické krize je ale také patrné, že fosilní paliva nejsou energeticky bezpečná,“ stojí ve zprávě mezinárodně uznávaného think tanku Ember.

Z řady nejrůznějších studií vyplývá, že v případě výroby elektřiny z uhlí vzniká třeba oproti spalování zemního plynu až dvojnásobné množství emisí oxidu uhličitého. V letošní a příští zimě si ale některé evropské země chtějí uhlí nechat raději v zásobě, neboť se v dohledné době chtějí odpoutat ze svého dlouhodobé závislosti na Rusku.

Uhlí jako rezerva

Pohotovostní režim v případě uhlí ohlásila třeba Francie, která během zimních měsíců hodlá po několika letech opět zprovoznit svůj uhelný blok o výkonu 595 MW. Podobně je na tom třeba i Rakousko, které může v případě nouze uvést do provozu svou elektrárnu Mellach s výkonem 246 MW.

Podobná situace ale panuje třeba i v sousedním Německu, neboť tamější parlament před několika dny schválil potřebnou legislativu ohledně přesunu svých uhelných elektráren do oblasti takzvané zásobovací rezervy. Na základě přijatého zákona mají být do této nově vytvořené rezervy převedeny elektrárny s výkonem asi 8,5 GW.

S uhelnými elektrárnami původně nepočítali třeba ani v Nizozemsku, kde byl od ledna letošního roku v platnosti zákon, který provoz uhelných elektráren nad 35 procent instalovaného výkonu zakazoval. Doba se však za několik měsíců citelně změnila, a ve smyslu zajištění energetické bezpečnosti se nizozemské uhelné elektrárny mohou až do konce roku 2023 opět provozovat i na plný výkon.

Plány Německa, Francie, Rakouska a Nizozemska tak počítají s tím, že uhelné elektrárny ve všech těchto státech v souhrnném měřítku navýší v dohledné době svůj instalovaný výkon v případě uhelných elektráren asi o 12 procent.

„Z pohledu klimatických změn samozřejmě nechceme, aby se uhlí nikde po světě spalovalo. Bylo by mnohem lepší, kdyby se spotřeba všech fosilních paliv nadále v čase snižovala. Když se na celou věc ale podíváme z pohledu nynější situace, tak nemusíme být z tohoto pohledu příliš znepokojeni,“ řekla autorka studie Sarah Brownová z think tanku Ember.

Dlouhodobě se s uhlím dál nepočítá

Záměry evropských zemí na odklon od uhlí v dlouhodobém horizontu se ale příliš nemění. Třeba v Nizozemsku nadále počítají s tím, že se s využíváním uhlí jako energetické komodity rozloučí už v roce 2029. Pevně odhodlané skoncovat s uhlím je také Německo. Rakousko uvedlo, že s elektrárnou v Mellach počítá jen v případě obrovské nouze a francouzské opatření se má týkat jen letošní zimy.

Analytici z think tanku Ember však ve své studii rovněž důsledně upozorňují, že současná situace v Evropě je ideální příležitostí pro nastartování urychleného přechodu na čistou energii. Příkladem udávají, že o urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie v příštích měsících stále častěji uvažují Poláci. Situaci berou vážně i v Rumunsku, kde svůj odklon od uhlí posunuli už na rok 2030.

Česká republika se podle současné vlády chce s uhlím rozloučit v roce 2038. Severočeské doly ze skupiny ČEZ loni uvedly, že přestanou těžit hnědé uhlí také nejpozději do roku 2038 místo dříve plánovaného roku 2050. Nejrůznější ekologické skupiny ale tlačí na to, aby se od uhlí Česká republika odklonila mnohem dříve, a to třeba i v roce 2030.

Poradenská společnost EGÚ Brno ve svých analýzách před několika týdny upozornila, že využití uhlí v České republice v příštích letech citelně klesne.

Největším producentem elektřiny v ČR byly loni jaderné elektrárny, které vyrobily asi jednu třetinu české elektřiny. Na pomyslném druhém místě se umístily hnědouhelné elektrárny, které vyrobily zhruba 35,1 procenta elektřiny. Solární elektrárny stály za necelými třemi procenty elektřiny.

Podobné články

2 komentáře

  1. To je jasné. Žádný vliv na klima nemělo jejich uzavření, žádný vliv na klima nemá ani jejich znovuzprovoznění. Jenom kolem toho bude menší humbuk a méně praporů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Oblíbené články

Témata