25. 03. 2024
|
emovio.cz logo

Dalekohled Jamese Webba odstartoval. Jeho přístroje pohání pouze kilowatt solární energie

Start rakety Ariane 5 s dalekohledem Jamese Webba (Foto: ESA/Arianespace)
Start rakety Ariane 5 s dalekohledem Jamese Webba (Foto: ESA/Arianespace)

Po úspěšné misi Hubbelova teleskopu přišel 25. prosince 2021 pro všechny ty, kteří se zabývají výzkumem vzdáleného vesmíru, další velmi očekávaný moment: z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně odstartoval „na bedrech“ rakety Ariane 5 na svou dalekou cestu vesmírný dalekohled Jamese Webba (James Webb Space Telescope – JWST). Dalekohled, který vyvinuly společnými silami americká NASA, Evropská kosmická agentura a Kanadská kosmická agentura, se na rozdíl od svého předchůdce nebude pohybovat na nízké oběžné dráze, ale bude umístěn asi 1,5 milionu kilometrů od Země. Fungovat by měl po dobu pěti let, ale zásoby paliva má na dvojnásobnou dobu. Teleskop se podle aktuálních zpráv pohybuje po předpokládané trajektorii a NASA o jeho další misi podává informace v reálném čase na webu SPACE.

Na novém vesmírném teleskopu – největším a technicky nejpokročilejším, jaký byl kdy člověkem vyroben – je vedle mnoha dalších věcí zajímavé jeho energetické vybavení. Jeho 6 m2 velká soustava fotovoltaických článků totiž k napájení všech vědeckých, komunikačních a pohonných přístrojů vyrábí pouze jeden kilowatt energie, tedy zhruba tolik, kolik je potřeba k ohřátí pokrmu v mikrovlnné troubě. Solární panely jsou přitom schopny vyrábět i dvojnásobné množství energie, tato možnost je však uvažována jen jako rezerva pro případ, že by s postupem času docházelo k opotřebení přístrojů v důsledku destruktivních vlivů drsného vesmírného prostředí.

Instalace solárních panelů na dalekohled Jamese Webba loni v srpnu (Foto: NASA / Chris Gunn)

Solárních panelů je celkem pět a v okamžiku startu byly složeny. Až teleskop doputuje na místo svého určení, bude jejich správné rozložení a umístění tím nejdůležitějším předpokladem pro to, aby tato vesmírná observatoř vůbec mohla fungovat. Baterie, kterou je dalekohled vybaven, má totiž výdrž pouze několik hodin, tedy pouze takovou, aby se solární panely stihly rozložit a začít přeměňovat sluneční světlo na elektřinu. NASA však již potvrdila, že zhruba 30 minut po startu došlo k odhození kapotáže dalekohledu a odpojení nosné rakety a byl zahájen automatický proces instalace panelů do požadované polohy. V současné době jsou již panely zcela rozloženy a začaly vytvářet elektrickou energii. Vyklopení fotovoltaického panelu a také vyklopení antény byly kroky předem naplánované. Všechny další již budou probíhat pod dohledem pozemního střediska.

V následujících dvou týdnech by měly proběhnout další fáze rozkládání dalekohledu a my se tak již brzy dozvíme, zda se vše podařilo podle plánu a zda nás čeká další průlom v historii astronomie. Mezi hlavní cíle mise totiž patří poznání vývoje prvních galaxií a hvězd po Velkém třesku, lepší porozumění formování hvězdných soustav a pátrání po životě mimo Sluneční soustavu.

I když je Webbův dalekohled srovnáván se svým předchůdcem – Hubbleovým dalekohledem – je jeho určení značně odlišné: jeho úkolem je především pozorování v infračervené oblasti spektra. Hubbleův teleskop má rozsah v oblasti blízké ultrafialové, viditelného světla a blízké infračervené oblasti. Tepelné záření je však pro pozorování některých jevů ve vesmíru naprosto zásadní a samozřejmě i díky němu dohlédne JWST dále, anebo tam, kam by Hubble prostě nemohl vůbec vidět.

Výroba, vývoj, a především testování dalekohledu zabralo více než desetiletí. Dalekohled byl v podstatě dokončen v roce 2016. Vzhledem k tomu, že bude umístěn daleko od Země, tedy bez možnosti cokoli opravit, byly provedeny rozsáhlé testy, zda je připraven na pobyt v drsném prostředí vesmíru a zda se zvládnou správně provést všechny body „skládačky“.

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Oblíbené články

Témata