Zatímco silný mráz nepředstavuje pro distribuční soustavy velké nebezpečí, vlhké zimní počasí s teplotami mírně pod nulou již problémy způsobit může. Hrozí při něm totiž vznik námrazy, která neúměrně zatěžuje vedení a může v extrémním případě způsobit i jejich pád. Inteligentní distribuční soustavy, takzvané smart grids, by do budoucna měly toto riziko snížit s pomocí měřičů námrazy na úsecích, kde je toto riziko největší. Měřiče budou zjednodušeně řečeno měřit ve vybraných úsecích vedení velmi vysokého napětí sílu tahu lana a na změny včas upozorní. Díky nim pak bude možné včas zasáhnout například využitím technologie vyhřívání linek.
Energetici se v zimě zpravidla potýkají se dvěma druhy problémů způsobených počasím – pády stromů na vedení kvůli zátěži způsobenou sněhovou nadílkou a námrazou na samotném vedení. Zatímco v prvním případě se dá riziko snížit pravidelnými průseky vegetace v blízkosti linek, námraze se dá předcházet hůře. Její vznik je přitom spojen spíše s teplotami kolem nuly, než s třeskutými mrazy, které jsou v našich zeměpisných šířkách v posledních letech spíše výjimkou.
„Silný mráz v zimě není žádná výjimečná situace a pro rozvodnou síť nepředstavuje až tak velké nebezpečí. Horší je vlhké počasí, mrznoucí mlhy, mokrý sníh či mrznoucí déšť v kombinaci s teplotami mírně pod nulou. To jsou podmínky, za kterých se na vedení tvoří námraza. Ta svou hmotností může způsobit větší prověšení vodičů, v extrémních případech pak i poškození stožárů a jejich pád,“ popisuje Miroslav Kopt, vedoucí útvaru Strategických projektů EG.D.
V rámci distribučního území jsou číselníkem definovány takzvané námrazové oblasti s nízkou až velmi vysokou pravděpodobností výskytu. Na základě této oblasti je následně zvolena i technologie výstavby distribuční sítě, jako je výška sloupů či jejich rozestupy. „V rámci modernizace celé distribuční soustavy na standard smart grids budeme nyní na vybraná místa instalovat také tyto měřiče námrazy. Data z nich budou následně odesílána do zobrazovacího systému, kde budou dispečeři kontrolovat aktuální situaci v síti a případně na ni reagovat,“ vysvětluje Miroslav Kopt.
V případě, že měřič na vznikající námrazu upozorní, budou distributoři moci použít technologii vyhřívání linek, která s jejím odstraněním pomůže. „Elektrická energie se přenáší prostřednictvím elektrického vedení při velmi vysokém či vysokém napětí a nízkém proudu. Vysoký proud by způsoboval ohřívání vodičů, čehož se při vyhřívání využívá – do problematického úseku se tak dočasně pustí větší proud, který námrazu rozpustí,“ vysvětluje Stanislava Sádovská, projektová manažerka slovenské společnosti ZSD, která se podílí na česko-slovenském přeshraničním projektu ACON. Cílem tohoto projektu je uvedení konceptu smart grids do energetické praxe.
Díky kombinaci s měřiči námrazy tak bude možné efektivně zasáhnout již proti vznikající námraze. Kromě samotných poruch se tak minimalizuje i množství případů, kdy kvůli silné vrstvě námrazy již nelze technologii vyhřívání použít – v takových případech zpravidla energetici musí vedení odpojit a dlouhými tyčemi námrazu mechanicky sklepávají.
