25. 03. 2024
|
emovio.cz logo

První československý městský elektromobil se jmenoval EMA

EMA koncepcí své karoserie zastínila podobně laděný Ford Comuta. (foto Ford)
EMA koncepcí své karoserie zastínila podobně laděný Ford Comuta. (foto Ford)

Na konci šedesátých let se kvůli ropné krizi konstruktéři hojně zabývali alternativními pohony. U nás vznikl za přispění techniků Výzkumného ústavu elektrických strojů v Brně a zástupců katedry spalovacích motorů a motorových vozidel brněnské techniky pozoruhodný malý elektromobil.

Od ústředních orgánů dostali zadání postavit funkční vzorek vozu na elektrický pohon a připravit ho pro výrobu. Místo komplikované přestavby nějakého sériového modelu se v Brně rozhodli postavit od základu nový vůz, a to se zaměřením na provoz v centrech měst, kde je žádoucí bezemisní provoz.

Vznikl tak Elektrický Městský Automobil, zkráceně EMA. Zadáním byla přeprava dvou dospělých a dvou dětí. První funkční vzorek měl ještě jednoduchou otevřenou karoserii, až druhá verze dostala samonosnou karoserii. Vozík se stal jednou z hlavních hvězd pražské výstavy Člověk a automobil – IEMA 1970, kde zastínil podobně laděný Ford Comuta.

Na tehdejší omezené možnosti moderně vyhlížející vozítko s výborně obestavěným prostorem a s komponenty výhradně z tuzemských zdrojů bylo jen 2200 mm dlouhé, ale zato plných 1550 mm široké. Každé jeho zadní kolo bylo poháněno jedním stejnosměrným trakčním elektromotorem o výkonu 3 kW, obešlo se tedy bez diferenciálu. Oba motory konstruktéři opatřili tyristorovou regulací s možností rekuperace brzdné energie. Baterie tuzemské výroby uložené pod předními sedadly, byly standardní olověné a na hmotnosti vozu 860 kg se podílely 276 kg.

EMA (později známá jako EMA 1) s nimi ujela podle způsobu jízdy a profilu trati 30 až 50 km, přičemž dokázala vyvinout nejvyšší rychlost 50 km/h. Na 40 km/h se rozjela za 11 s. Jednalo se tedy na svou dobu o poměrně hbité vozítko. Zajímavě bylo řešené řízení prostřednictvím převodu s výstřednou klapkou jen s pouhými 1,6 otáčky volantu mezi krajními polohami.

Městský elektromobil prošel náročnými zkouškami, na sériovou realizaci však nedošlo. Stejně jako v případě modelů EMA 2 s různými typy karoserie na bázi Roburu B1000. Model EMA 1 je nyní vystaven v expozici Technického muzea v Brně s názvem „Pozor, zákruta!“. V depozitáři mají v Brně i model EMA 2 BUS z roku 1971.

Smutný konec jednoho velkého snu nastal v roce 1973, kdy brněnští konstruktéři dostali pokyn k ukončení tohoto projektu. Elektromobilitu dostali v rámci tehdejší RVHP nepochopitelně na starost Bulhaři, kteří s touto problematikou neměli žádné zkušenosti. Typický obrázek tehdejšího plánovaného socialistického hospodářství…

  • Místo přestavby nějakého sériového modelu se v Brně rozhodli postavit od základu nový vůz. (foto archiv autora)
  • Zadáním byla přeprava dvou dospělých a dvou dětí. (foto archiv autora)
  • První funkční vzorek měl ještě jednoduchou otevřenou karoserii. (foto archiv autora)
  • EMA 2 BUS na bázi Roburu B1000 pro přepravu osob. (foto archiv autora)
  • Ani EMA 2 pro rozvážku zboží se nedočkala sériové realizace. (foto archiv autora)
  • EMA koncepcí své karoserie zastínila podobně laděný Ford Comuta. (foto Ford)

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Oblíbené články

Témata