Německá automobilka Volkswagen plánuje mít do roku 2030 v Evropě šest továren na výrobu baterií a firma dnes uvedla, že jedna z nich by mohla stát v České republice. Součástí Volkswagenu je mladoboleslavská automobilka Škoda. Volkswagen si tak chce zajistit dostatečné dodávky pro své elektromobily a zároveň se připravit na konkurenční boj s ostatními výrobci elektrických aut, jako je například americká společnost Tesla.
Továrny Volkswagen postaví spolu s partnery a jejich kapacita bude 240 gigawatthodin ročně, uvedla firma na prezentaci Volkswagen Power Day. Největší evropská automobilka je nyní v případě baterií závislá na vnějších dodavatelích, ale chce to změnit.
Zatím má jeden závod na baterie v německém Salzgitteru, druhý ve spolupráci s firmou Northwolt připravuje v severním Švédsku. Následovat mají další čtyři, z nichž jeden by mohl být ve Španělsku, kde působí koncernová značka Seat. Koncern hodlá už do roku 2026 postavit továrnu na baterie, která by mohla stát ve Španělsku, Portugalsku či ve Francii.
Česká republika je jednou ze zvažovaných lokalit východoevropské továrny na baterie plánované na rok 2027. Možnými lokacemi pro tento závod je i Polsko a Slovensko, uvedl člen představenstva Volkswagenu Thomas Schmall.
Bez emobility to neprojde
Rozvoj a rozšiřování vlastních kapacit pro výrobu součástí nutných k montáži elektrických aut jsou důležitým bodem automobilového průmyslu. Aby automobilky dokázaly plnit přísnější klimatické cíle, musejí mít více modelů na alternativní pohon. K tomu ale potřebují baterie, které se nyní vyrábějí převážně v Asii.
Volkswagen se snaží svou inciativou co nejrychleji dohnat náskok americké společnosti Tesla, která v tuto chvíli má podle analytiků jednoznačnou cenovou výhodu ve výrobě bateriií. A také velmi soildní vývojový program, díky kterému by měly ceny dále klesat. Tesla také staví nový závod na baterie Neměcku, tedy v domovské zemi Volkwagenu, který bude největší továrnou na baterie na světě.
Německý koncern podobně jako Tesla půjde cestou zjednodušování článků. Od roku 2023 zavede standardizovaný model článku se zjednodušenou konstrukcí a tedy levnější výrobou. Cena by díky tomu měla klesnout až o 50 % u vozů nitžší a střední třídy. Automobilka by se s pomocí nové technologie chtěla dostat pod nákladovou cenu 100 euro za kilowatthodinu baterie. Pokud chce ovšem v oboru skutečně konkurovat, nic jiného ji ani nezbývá, stejným směrem míří i Tesla nebo GM. A obě firmy mají k cíli podle všeho blíže.
Stojany po celé Evropě
Volkswagen také spojí síly s britskou ropnou společností BP a s elektrárenskými podniky Enel a Iberdrola s cílem rozšířit veřejnou síť nabíjecích stanic pro elektromobily v Evropě. Do roku 2025 by měl Volkswagen po Evropě zřídit 18 tisíc rychlonabíjecích míst, z velké části ve spolupráci se společností BP.
Švédský výrobce lithium-iontových baterií Northvolt současně oznámil, že získal od Volkswagenu na příštích deset let zakázku za více než 14 miliard USD (300 mld. Kč). Northvolt prodá Volkswagenu podíl v jejich společném podniku Northvolt Zwei, zatímco Volkswagen zvýší svůj podíl v Northvoltu. Cílem Northvoltu je do roku 2030 mít na evropském trhu s bateriemi pro elektrická auta 25procentní podíl.
Volkswagen plánuje využívat ve svých elektromobilech technologie „vehicle to grid“, tedy zjednodušeně možnost využití baterií elektromobilů v rámci rozvodné sítě. Elektromobily německé značky založené na platformě MEB by měly tyto služby podporovat od roku 2022. Možností využití ovšem závisí na legislativě konkrétních zemí, v Česku například možnosti jeho nasazení jsou dnes dosti nejasné. Spolu s tím nabídne VW např. i obousměrný wallbox.
Česi se musí připravit
Pokud by se podle partnera poradenské firmy EY pro automobilový průmysl Petra Knapa Česku nepodařilo etablovat v ekosystému elektrovozidel, tak mu reálně hrozí, že v horizontu sedmi až deseti let bude jen s láskou vzpomínat na staré dobré časy, kdy bylo pro mnohé opovrhovanou tzv. montovnou.
„Při zvažování investic do technologií budoucnosti se kromě daňových pobídek, ceny práce a její kvalifikace bude investor také dívat i na podporu elektromobility ze strany státu. A tu u nás najde v EU měřítku velmi podprůměrnou až mizivou. Mimochodem před více než dvěma lety jsme už v rámci studie připravenosti na elektromobilu pro sdružení AutoSAP identifikovali stovku významných dodavatelských firem, které byly závislé na komponentách, které už bateriové elektromobily nepotřebují,“ dodal Knap.
