bioplyn

Zatímco v Česku se bioplyn využívá ve většině případů k výrobě elektřiny a tepla, řada zemí západní Evropy ho ve velkém množství čistí na kvalitu zemního plynu, takzvaný biometan. První projekty tohoto typu již fungují i v Česku a umožňují biometan vtláčet do plynárenské soustavy nebo jej využít například jako palivo v dopravě. I proto se podle odborníků budou biometanové stanice v tuzemsku v nejbližších letech situovat do blízkosti velkých měst.

V České republice aktuálně vzniká druhá biometanová stanice, pro rychlejší nárůst jejich počtu však bude nutná změna energetické strategie u stávajících bioplynových stanic a čistíren odpadních vod. Klíčová bude také role státu a jeho podpora těchto projektů.

V Česku se v současnosti za rok spotřebuje okolo 8,5 miliardy metrů krychlových zemního plynu. „Pokud bychom začali třídit a využívat bioodpad v bioplynových stanicích můžeme z přibližně jednoho milionu tun bioodpadu ročně vyrobit zhruba 70 až 80 milionů kubických metrů biometanu,“ říká Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky. V současnosti je v České republice v provozu okolo pěti set těchto stanic.

Zemědělské bioplynové stanice zpracovávající hnůj, kejdu či cíleně pěstované energetické plodiny pak mohou přidat další nižší stovky milionů kubíků biometanu. Produkce biometanu tak podle Novotného představuje potenciál okolo 5 procent současné celkové spotřeby zemního plynu.

Podobně možný vývoj vidí i místopředseda představenstva České bioplynové asociace Jan Matějka. „Kdybychom se bavili o nárůstu počtu výroben bioplynu a biometanu, lze změnu potenciálního příspěvku obnovitelných zdrojů tohoto typu v energetickém a palivovém mixu jako celku očekávat v řádu procent celkové spotřeby energií a paliv v ČR,“ uvedl. Vyššího podílu pak může podle odborníků biometan za současné situace získat pouze v případě, že by došlo k omezení spotřeby fosilního zemního plynu.

Dobré příklady existují

Podle Petra Novotného by v dlouhém časovém horizontu měl v české plynárenské síti být pouze obnovitelný metan. „K tomu však povede ještě dlouhá a trnitá cesta. Vždy je nutné začít úsporami, protože minulá desetiletí levného a dostupného plynu naši společnost nemotivovala k tomu, aby věnovala speciální úsilí energeticky úsporným opatřením. Vedle biometanu vyráběného z bioplynu se také musíme naučit vyrábět syntetický metan, který bude produkován s využitím přebytečné elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Tomu však musí předcházet výrazný rozvoj instalované kapacity obnovitelných zdrojů elektrické energie a rozšíření nyní pouze pilotních projektů výroby syntetického plynu – power to gas,“ řekl.

Příklady z jiných evropských států přitom ukazují, že vysoký podíl biometanu v plynárenské síti nemusí být nereálným cílem. „Například ve skandinávských zemích je jeho podíl více než poloviční, velmi dobře je na tom v některých regionech i Nizozemsko. Je to otázka množství nových zdrojů a vytvoření podmínek pro přechod stávajících zdrojů na biometan, stejně tak velkou roli hraje i politické zadání a vůle,“ vysvětluje Martin Schwarz.

Podle posledních statistik asociace Gas Infrastructure Europe se aktuálně nejvíce biometanových stanic nachází ve Francii. Za prvních deset měsíců loňského roku jich tam přibylo přes 120, což je nejvíce ze všech evropských zemí. Dalšími zeměmi, kde počty biometanových stanic v posledních letech rostly nejrychleji, jsou pak Dánsko a Itálie. Využívání biometanu má již tradici například také ve Švýcarsku a jeho značnou produkci vykazuje již delší čas rovněž Německo.

Situaci v jednotlivých zemích však velmi ovlivňuje dotační politika. Tato skutečnost tak ve výsledku promlouvá i do současného stavu v České republice. „Do roku 2015 se v tuzemsku vystavěly stovky bioplynových stanic, které bioplyn využívaly k produkci elektrické energie a tepla, což bylo podpořeno provozní podporou. Ta však není zavedena na výrobu biometanu, což tvoří ekonomickou bariéru pro vznik takových projektů,“ upozornil Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky s tím, že situace se začíná pomalu měnit.

Aby tedy Česko naplnilo svůj technický potenciál pro maximální výrobu biometanu, bylo by podle Martina Schwarze nutné jednak u stávajících výroben bioplynu, tedy bioplynových stanic a čistíren odpadních vod, cíleně a ve větším rozsahu přejít na výrobu biometanu. „Další možností je navýšení výroby stávajících výroben a výstavba nových zdrojů,“ navrhuje Martin Schwarz.

Do konce roku minimálně dvě stanice

V České republice by ke konci letošního roku měly existovat minimálně dvě bioplynové stanice disponující technologií čištění bioplynu na biometan s jeho následným vtláčením do sítě, a to v Rapotíně a Litomyšli.

Bioplynová stanice v Rapotíně na Šumpersku je v provozu již pět let a ročně zpracovává okolo 30 000 tun biologického odpadu. Zařízení je schopno produkovat teplo a elektřinu, která by vystačila až pro 2000 domácností. Za projektem stojí Investiční skupina Energy financial group (EFG).

„Projekt biometanové stanice v zemědělském družstvu v Litomyšli, který letos realizuje naše společnost, by měl ukázat nejen veřejnosti, ale i politickým činitelům, že technologie pro energetickou soběstačnost v Česku existují. Jen je potřeba jít jim více naproti,“ říká Monika Zitterbartová, výkonná ředitelka společnosti Hutira green gas, která se na technologii čištění bioplynu na ozeleněný zemní plyn a jeho následné využití zaměřuje.

Za projektem v Litomyšli stojí tamní Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů, které rozšířuje tamní výrobu bioplynu. Nadále z něj bude vyrábět elektřinu, vedle toho se však bude bioplyn čistit na biometan, který bude následně vtlačován do plynárenské rozvodné sítě. Postavena bude také čerpací stanice na stlačený zemní plyn. Investice by měla dosáhnout 50 milionů korun. Z velké části ji pokryjí dotace Evropské unie a ministerstva průmyslu a obchodu.

Biometanová stanice by za deset let provozu měla zpracovat 30,6 milionu metrů krychlových bioplynu, tedy zhruba tři miliony metrů krychlových bioplynu ročně, což je roční produkce 1,7 milionu metrů krychlových biometanu ročně.

Zemědělské družstvo v Litomyšli se jako jedno z prvních v České republice rozhodlo pro změnu technologie využití bioplynu, který produkuje ve své bioplynové stanici. Namísto výroby pouze elektrické energie a tepla bude družstvo bioplyn čistit na biometan. Ten bude zároveň vtláčet do stávající plynárenské rozvodné sítě. Součástí nového projektu je i stavba čerpací stanice na stlačený zemní plyn (CNG) v přilehlém areálu v obci Dolní Újezd. Prostřednictvím této stanice bude družstvo vyrobený biometan používat k pohonu svých vozidel a zároveň ho nabídne i veřejnosti. Celou investici za více než 50 milionů korun zrealizují společnosti Hutira – Brno a Hutira green gas.

Součástí areálu Zemědělského družstva chovatelů a pěstitelů Litomyšl by měla být v příštích letech unikátní technologie pro využití bioplynu. Ten bude namísto standardní výroby elektrické energie a tepla čištěn na kvalitu zemního plynu, takzvaný biometan. Docílí se toho pomocí technologie speciálních membrán. Jelikož je biometan kvalitativně totožný se zemním plynem, bude možné ho vtláčet do stávající plynové rozvodné sítě. Celý projekt včetně napojení na plynovou síť by měly realizovat brněnské společnosti Hutira – Brno a Hutira green gas. Druhá zmíněná technologii pro vtláčení biometanu do rozvodné sítě plynu sama vyrábí.

Řešení by mělo zajistit výrobci biometanu stabilní odběr plynu. Součástí projektu výstavby jednotky na výrobu biometanu je i instalace plnicí stanice na stlačený zemní plyn (CNG). „Podobně komplexní realizace včetně instalace bezobslužné a plně automatizované CNG stanice v České republice zatím prakticky neexistuje. Technologie vtláčení do VTL plynovodou je naším vlastním unikátním řešením, čištění bioplynu pak zajišťuje dodavatelská společnost,“ uvedla Monika Zitterbartová, výkonná ředitelka společnosti Hutira green gas.

Zmíněná stanice na CNG bude umístěna v jiném areálu zemědělského družstva, který je od výrobny biometanu vzdálen přibližně devět kilometrů. U této čerpací stanice si budou moci biometan natankovat do svých nádrží jak vozy zemědělského družstva, tak široká veřejnost. Plnicí stanice bude totiž napojena na plynovou rozvodnou síť a o transport biometanu se postará distributor zemního plynu. Nebude proto nutné budovat přímé plynovodní spojení mezi výrobnou biometanu a čerpací stanicí. Zároveň se počítá s tím, že stanice CNG bude součástí již existující čerpací stanice pohonných hmot.

Celková investice do biometanové a CNG stanice by se měla pohybovat lehce nad 50 miliony korun. Z velké části ji pokryjí dotace Evropské unie a Ministerstva průmyslu a obchodu z operačního programu OPPIK. Biometanová stanice by zároveň měla za 10 let provozu zpracovat 30,6 milionu kubických metrů bioplynu, tedy zhruba tři miliony kubíků bioplynu ročně, což znamená produkci 1,7 milionu kubíků biometanu ročně.

„Dlouhodobě se svými aktivitami snažíme o postupné ozelenění plynárenství. V zakázce takto velkého rozsahu bychom také rádi zúročili své třicetileté zkušenosti z tohoto odvětví. Jako zásadní zároveň vnímáme i to, že pomůžeme vytvořit dostatečné zázemí pro ekologičtější způsoby dopravy a přispět tak k udržitelnosti hned v několika aspektech současně,“ uvedla Monika Zitterbartová.

Česká republika podle ní stojí před náročným úkolem nahradit fosilní paliva obnovitelnými zdroji energie. Zemní plyn totiž v tuzemsku v současné době pochází výhradně z fosilních zdrojů. Do určité míry je možné ho nahradit biometanem, který se získává technologickou úpravou bioplynu. K produkci bioplynu přitom v České republice dochází už po desetiletí – vyrábí se zpracováním biologicky rozložitelných materiálů v bioplynových stanicích, například kalů z čistíren odpadních vod, bioodpadů, statkových hnojiv nebo cíleně pěstovaných energetických plodin.

„Takový způsob produkce bioplynu je možné pozorovat ve více než 570 bioplynových stanicích v Česku. Do současné doby se však využíval tím způsobem, že se v kogeneračních jednotkách přeměnil na elektrickou energii a teplo. Řešení v Litomyšli je tak s ohledem na využití bioplynu přelomové. Věříme, že bude inspirací i pro další potenciální zákazníky a že podobné projekty uvidíme do několika málo let na desítkách zemědělských bioplynových stanic v České republice,“ uzavřela výkonná ředitelka Hutira green gas.

Load More