Podle číselných údajů týkajících se nárůstu výroby elektřiny z větrné energie by se na první pohled mohlo zdát, že Česká republika patří v tomto ohledu v EU ke špičce, opak je však pravdou – jde totiž pouze o relativní údaj vyplývající z toho, že celkový výkon českých větrných elektráren je žalostně malý. Česko v roce 2018 sice vyrobilo s pomocí větrných turbín o 69 900 % více elektřiny než v roce 2000, přesto dnes z tohoto zdroje pochází pouze 0,7 % tuzemské elektřiny. Srovnávací analýzu dvacítky zemí EU provedl britský odborný portál SaveOnEnergy.com/uk.
Nejimpozantnějšího nárůstu ve výrobě „větrné“ elektřiny se v rámci EU podařilo dosáhnout Polsku. Tam sice v roce 2000 pocházelo z větrných turbín pouze 0,003 % veškeré elektřiny, ale ve zmíněném období zaznamenalo Polsko nárůst o 249 900 %, čímž se podíl větrné energetiky dostal na 7,5 % celkové výroby elektřiny v zemi a Polsko se tak v roce 2018 dostalo ve využívání větrných elektráren již na 14. místo na světě.
Česká republika je po Polsku zemí s druhým nejvyšším procentním nárůstem výroby elektřiny s pomocí větru – nárůst v téměř dvacetiletém období činil 69 900 %. Česko se však tímto údajem příliš chlubit nemůže, protože v roce 2000 země vyprodukovala z větru pouze 0,001 % elektrické energie a v roce 2018 tak dosáhla díky větrným turbínám pouze 0,7% podílu na svém celkovém energetickém mixu. Společně s Ukrajinou tak uzavírala pořadí 20 zemí EU, které byly v průzkumu porovnávány (od zbývajících zemí EU se k analýze nepodařilo získat kompletní data, takže do analýzy nebyly zahrnuty). Jen pro představu: větrná energetika v české energetické segmentaci zaujímá zcela nejmenší podíl. Fotovoltaika se na celkové produkci elektřiny podílí 2,7 %, vodní elektrárny 2,4 %, větší podíl než větrné mají i přečerpávací elektrárny (1,5 %). Stále velmi výrazně dominují hnědouhelné elektrárny (39,3 %) a elektrárny jaderné (34,7 %).
Další evropskou zemí s výrazným nárůstem větrné energetiky je Francie. Ta se ve sledovaném období umístila na pomyslném třetím místě, když tamní výroba větrné elektřiny vzrostla z 0,009 % v roce 2000 na 4,9 % v roce 2018. To znamenalo celkový nárůst o 54 344 %.
Špatně si nevedla ani Belgie, která zaznamenala čtvrtý nejvyšší nárůst výroby větrné energie. V roce 2018 se tam větrnými turbínami vyrobilo téměř 10 % elektřiny, což ve srovnání s 0,02 % v roce 2000 znamenalo nárůst o 49 400 %.
Polepšila si také Ukrajina, která ačkoli v roce 2018 vyrobila z větrné energie pouze 0,7 % elektřiny – tedy v poměru k celkové výrobě elektřiny stejně jako Česko –, přesto z hlediska nárůstu byla pátá.
Směr určuje Dánsko
Země jako Dánsko, Lucembursko nebo Španělsko vykázaly nízký procentní nárůst (287 %, 452 % a 780 %). Jejich relativně malé přírůstky plynou z toho, že tyto země – ale nejen ty – vstoupily do větrné energetiky od počátku poměrně zostra a nárůst produkce v následujících letech již nemohl být tak strmý jako v případě Polska nebo Česka. Některé země dokonce již v roce 2018 dokázaly vyrobit největší část své elektřiny pomocí větrných elektráren, třeba právě zmíněné Dánsko. To, i když v letech 2000 až 2018 vykázalo nejmenší nárůst výroby energie s pomocí větru (+287 %), podíl jeho větrných elektráren (počítány jsou dohromady elektrárny onshore i offshore – pevninské i mořské) na celkové tamní produkci elektřiny byl ze všech evropských zemí nejvyšší: 45,7 %.
Výzkum dále zjistil, že Irsko v roce 2018 vyrobilo s pomocí větrníků 27,7 % elektřiny, což byl druhý největší podíl větrných turbín na celkové energetické produkci dané země. V roce 2000 přitom Irsko vyrobilo tímto způsobem pouze 1 % elektřiny, takže ve sledovaném období dosáhlo nárůstu o 2 670 %.
V současné době jsou na tom velmi dobře i sektory větrné energetiky v Portugalsku a Španělsku, které se na celkovém energetickém mixu v roce 2018 podílely 21,1 %, resp. 18,5 %.
Na páté pozici se shodně umístily Spojené království (data byla sbírána v době, kdy ještě tato země byla součástí EU, takže byla do analýzy zahrnuta) a Německo, které v roce 2018 vyprodukovaly z větru 17,1 % elektřiny. Zajímavé je, že Německo v minulosti z větru vyrábělo v poměru k celkové produkci mnohem více elektřiny než Spojené království, německý nárůst byl však pozvolnější – ve sledovaném období činil 968 %, zatímco ve Spojeném království přibývaly větrníky téměř devětkrát rychleji (+8 450 %).
Růst větrné energetiky pokračoval i v loňském roce, a to nejen v zemích EU, ale celosvětově. Podle předběžných zjištění, k nimž dospěl Global Wind Energy Council (GWEC), byl rok 2020 navzdory pandemii koronaviru mimořádný. Ve světě byly do provozu uvedeny větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 71,3 GW, což bylo jen o 6 % méně, než očekávaly předcovidové, tedy ještě značně optimistické prognózy. V letošním roce by podle předpokladů měl přírůstek instalovaného výkonu dosáhnout ještě o něco vyšší hodnoty: 78 GW.
Technologické změny musejí být rychlejší
Ve výhledu do roku 2024 můžeme očekávat, že nejvíce větrných elektráren, resp. instalovaného výkonu z nich by mělo přibýt v Číně a USA – obě země by si společně měly připsat více než 50% podíl na celosvětově nově instalovaném výkonu.
Analýzu provedl odborný web SaveOnEnergy.com/uk, který k ní využil oficiální údaje EU o elektřině vyrobené větrnými elektrárnami v letech 2000 a 2018 (souhrnné údaje EU za rok 2018 jsou nejaktuálnější, uveřejněny byly teprve letos). Čísla celkem jasně ukazují, že i když řada zemí investice do obnovitelných zdrojů zvýšila, přesto nejsou nové technologie včetně větrných turbín přijímány dostatečně rychle na to, aby se podařilo dosáhnout vytyčených cílů v oblasti ochrany klimatu do stanoveného termínu, tedy do roku 2050.
