26. 09. 2022
|
emovio.cz logo

Paříž na hrozbu nedostatku plynu reaguje typicky: chce znárodňovat

Elektrárna na zemní plyn (foto Christian Collins CC BY-SA 2.0)
Elektrárna na zemní plyn (foto Christian Collins CC BY-SA 2.0)

Energetická krize trápí celou Evropu. Jinak tomu není ani ve Francii, kde si tamější politici čím dál více pohrávají s myšlenkou, že stát převezme kontrolu nad francouzskými plynovými elektrárnami.

Důvodem jsou zejména stále rostoucí obavy, že Rusko už neobnoví tok zemního plynu do evropských států. To by však mělo obrovské dopady na firmy i domácnosti.

Francouzští politici tak připravují krizové plány pro případ, kdy by se odstávka plynovodu Nord Stream 1 nakonec skutečně protáhla. Ta má podle aktuálních plánů skončit 21. července letošního roku. Informoval o tom portál Montal, a to s odvoláním na nedávné prohlášení francouzských vládních politiků.

„Dopadá na nás odpovědnost, abychom byli připravení na všechny možné scénáře budoucího vývoje. Toho podle nás dosáhneme opatřeními, která do budoucna zabezpečí energetické dodávky,“ uvedla francouzská ministryně energetiky Agnes Pannier-Runacherová, a to na mimořádné tiskové konferenci po zasedání francouzské vlády.

Znárodnění EDF?

Francie si také pohrává s myšlenkou, že by provozovatelům plynových elektráren nařídila přerušení jejich provozu. To by v praktické rovině mohlo vypadat tak, že by francouzské ministerstvo pro energetiku vybralo speciálního operátora, který by měl rozhodovat o možném nasazení elektráren, a to i s ohledem na stabilitu francouzské energetické sítě.

Možné převzetí kontroly nad plynovými elektrárnami ve Francii úzce souvisí s tím, že francouzská vláda uvažuje také o úplném znárodnění energetické společnosti EDF, jak řekla už dříve premiérka Élisabeth Borneová.

„Chtěla jsem potvrdit, že francouzský stát má v úmyslu kontrolovat 100 procent kapitálu EDF,“ uvedla Borneová ve svém projevu. Navázala tak na nedávné vyjádření francouzského prezidenta Macrona, který možné úplné znárodnění energetické firmy EDF naznačil už na počátku tohoto roku.

Francouzská EDF se dlouhodobě nenachází v ideální ekonomické kondici. Její plánované stavby nabírají ve Francii velká zpoždění. Kvůli stále rostoucím nákladům se navyšují i rozpočty při stavbách jaderných elektráren. Její stárnoucí reaktory v mnoha případech trápí ničivá koroze, kvůli čemuž je až polovina jaderných reaktorů ve Francii v současnosti mimo provoz.

Podle dostupných informací by francouzský stát měl učinit na trhu veřejnou nabídku s prémií aktuální ceně akcií. Náklady na takovou operaci by mohly státní rozpočet Francie stát až osm miliard euro, což je v přepočtu zhruba 197 miliard korun. Zdroje agentury Reuters naznačují, že celá transakce by se mohla dokončit už ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Nyní Francie v EDF vlastní celkem 84 procent akcií, musela by tedy vykoupit zbylých šestnáct procent.

Strach ze zimy

Francie spolu s dalšími státy v Evropě reaguje na stále se měnící situaci na energetických trzích. Vlády se totiž obávají toho, že Rusko nakonec vůbec tok zemního plynu do států Evropy přes plynovod Nord Stream 1 neobnoví. Velké obavy vyjádřil třeba i německý ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck, který o tomto problému během pondělí hovořil i s českým ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou.

Habeck už dříve uvedl, že snížení kapacity v Nord Streamu 1 je od ruského plynárenského giganta Gazpromu politicky motivovaný krok, kterým se Rusko snaží vyvolat nejistotu a zvýšit ceny plynu. To následně ještě několikrát zopakoval a postupně se k tomuto názoru přidali i další evropští politici.

Rusko to ale opakovaně zdůvodňuje technickými problémy, a to opožděným návratem ruských kompresorových turbín, jejichž servis v Kanadě prováděla německá společnost Siemens Energy. Zařízení se nemohlo vrátit v důsledku západních sankcí zavedených proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. O víkendu ale kanadská vláda uvedla, že umožní výjimku ze sankcí, aby se zařízení mohlo do Německa vrátit.

Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu se před pár dny ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Holandsku pohybovala kolem 170 eur, což je v přepočtu zhruba 4190 korun, za jednu megawatthodinu. Z dostupných dat je tedy patrné, že jen za poslední měsíc se tato cena zhruba zdvojnásobila. Před rokem byla mírně nad 20 eury.

Podobné články

1 komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Oblíbené články

Témata