V České republice je zájem o domácí fotovoltaická řešení a menší závislost na dodávkách elektřiny od velkých distribučních společností stále větší. Potvrzuje to i Dotační program Nová zelená úsporám, který meziročně zaznamenal o 70 procent více žádostí. S větším podílem aktivních malých spotřebitelů počítají i distributoři, kteří již začali s modernizací rozvodných soustav na tzv. smart grids. Díky nim by se měly majitelům domácích fotovoltaik otevřít další možnosti jejich využití.
Za sedm let trvání programu Nová zelená úsporám již lidé podali více než 23 000 žádostí o dotaci na fotovoltaické systémy. Vyplaceno již bylo 16 000 z nich, přičemž celkově se jednalo o dvě miliardy korun. Průměrná výše dotace na pořízení jednoho řešení je 122 000 korun. Pro srovnání: celkově bylo v rámci programu přijato přes 90 000 žádostí, 75 000 jich již bylo schváleno a přes 56 000 i vyplaceno, přičemž celková dosud vyplacená částka se blíží 11 miliardám Kč. Aktuálně je ve fondu alokováno 39 miliard Kč s tím, že výraznou měrou se na ní podílí Národní plán obnovy, a to 19 miliardami Kč. Od roku 2026 se počítá s tím, že každoročně do fondu poputují zhruba čtyři miliardy Kč z výnosů dražeb emisních povolenek, případně z Modernizačního fondu.
„Zájem o dotace kontinuálně roste, přesto byl tento rok skutečně přelomový, jelikož meziroční nárůst v počtu přijatých žádostí byl více než sedmdesátiprocentní. Příjem žádostí v nové etapě programu Nová zelená úsporám odstartoval teprve před měsícem a přijato je již na 2 700 žádostí, z toho přibližně třicet procent se týká fotovoltaických systémů. Čísla tedy naznačují, že kontinuální růst zájmu v této oblasti bude i nadále pokračovat,“ říká mluvčí Státního fondu životního prostředí ČR Lucie Früblingová.
Zájem o domácí fotovoltaiky potvrzují data Solární asociace, podle nichž vzniklo v Česku za prvních šest měsíců letošního roku celkem 3 859 nových projektů využívajících fotovoltaiku s celkovým kombinovaným výkonem 25,2 MW. Drtivá většina těchto projektů měla výkon menší než 10 kilowattů a jednalo se především o řešení instalovaná na střechy rodinných domů.
Smart grids jdou naproti
Vzrůstající množství drobných výrobců energie si uvědomují i provozovatelé distribučních soustav. „Je to důležitý faktor, který bude v dalších letech stále posilovat a v rámci distribučních soustav je třeba s ním počítat. Nastupující trend inteligentních sítí – smart grids – tomu jde v mnoha ohledech naproti. Díky jejich modernizaci a výrazně větší kapacitě bude v následujících letech možné připojovat do soustav daleko větší množství obnovitelných zdrojů energie. Zapojení dalších chytrých prvků pak umožní jejich efektivní řízení a zajistí stabilitu celé sítě, takže ji neohrozí případné výkyvy ve výrobě,“ popisuje Miroslav Kopt, vedoucí útvaru strategických projektů společnosti EG.D.
Vedle rostoucího zájmu o domácí fotovoltaická řešení se postupně zvyšuje také jejich instalovaný výkon. Podle Solární asociace překonal instalovaný výkon v tomto segmentu za první dvě čtvrtletí letošního roku celkový součet za roky 2016–2018 a blížil se i celkovému součtu za rok 2020. Zvyšuje se také podíl domácích solárních projektů kombinovaných s bateriovými úložišti. Ten meziročně vzrostl z 55 procent na 68 procent, v Praze dokonce na 80 procent.
„Nejčastější typ fotovoltaické elektrárny, o který žadatelé v předchozím programu žádali, byl systém s akumulací přebytků elektrické energie do baterií s nejvyšším využitelným ziskem více než čtyři tisíce kilowatthodin ročně. V novém programu předpokládáme opětovný zájem o systémy s akumulací elektrické energie do baterií s vyššími instalovanými výkony. Žadatelé mohou žádat dotace na systémy s instalovaným výkonem až do deseti kilowatt-peaků u rodinných domů a až do sta kilowatt-peaků u bytových domů,“ uvádí Lucie Früblingová.
Jak najít vhodnou střechu
Vzhledem k rostoucím cenám energií a přístupnosti dotačních programů nemusejí zájemci o domácí fotovoltaiku zpravidla vůbec řešit návratnost této investice. Ta se například u řešení bez bateriového úložiště, které je určené k okamžité spotřebě a akumulaci přebytků do ohřevu vody, pohybuje při sedmdesátiprocentním využití vyrobené energie kolem sedmi let. U efektivnějšího nakládání s elektřinou je pak doba ještě kratší.
Otázkou, kterou si tak řada domácností pokládá, je zejména ta, zda je jejich střecha pro instalaci solárních panelů vhodná. Obecně přitom platí, že solární panely lze namontovat na jakýkoliv typ střechy včetně té ploché. „V našich podmínkách představuje optimální místo pro solární elektrárny šikmá střecha se sklonem okolo 35 stupňů, která je v ideálním případě orientována na jih. Zcela přesně pak lze využitelnost střechy spočítat pomocí analýzy oslunění z leteckých snímků. Majitelé nemovitostí tak přesně zjistí, která část střechy je pro instalaci panelů nejvhodnější a kolik kilowatthodin elektrické energie na metr čtvereční na ní lze ročně vyrobit,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, jež se na letecké snímkování a jeho analytiku specializuje a je například tvůrcem nejdetailnější ortofotomapy České republiky.
Zmíněnou metodu pro ověření vhodnosti střech pro instalaci fotovoltaiky využívá i řada českých měst. Analýzu oslunění konkrétních budov ve svých majetcích si nechaly zpracovat například radnice v Kladně či Kuřimi. Brno si pak nechalo z leteckých snímků připravit méně detailní mapu celého města, na níž jsou u jednotlivých budov barevně rozlišeny plochy podle toho, kolik světla na ně v průběhu dne dopadá. Majitelé konkrétních domů si tak v případě zájmu o instalaci solárních panelů mohou na jejich základě nechat výnosy dopočítat.
„Taková mapa pouze říká, zda je střecha pro fotovoltaiku vůbec vhodná. Na zjištění konkrétní očekávané výroby elektrické energie je potřeba provést ještě detailní zaměření a výpočet pro konkrétní plochy. I detailní zaměření a pasport střechy s přesností na centimetry lze provést z leteckých snímků, bez nutnosti střechu navštívit,“ doplňuje Drahomíra Zedníčková s tím, že TopGis tato data umí získat ze svých vlastních leteckých snímků, které pokrývají území celé České republiky.